Já mám penzion a neubytovávám tam homosexuálně nemocné lidi. Tady jde o to, aby jednou třeba za 20 nebo 30 let jsme se nedostali do takových obludných rozměrů, že bych najednou mohl být třeba označený slovem homofob nebo tak, za tenhle můj zcela normální přístup.

Na základě čeho se určují gender pohlaví, kdo bude určovat, který z těchto exotů, ješte udou moct děti adoptovat a kdo ne. A potom jakým způsobem, kdyby se nedejbože přijalo manželství pro všechno, se zabrání právě tomu, že sezdaní ve více osob právě nebudou provozovat tu polygamii. A dále ještě, jak to genderové pohlaví, které se bude ztotožňovat třeba s faunou, nezabráníte tomu v budoucnu, že opravdu nedojde k těmhlectěm absurditám a někdo nebude chtít sezdat se psem.

Řekl kříženec s čoklem Jan Čáka, který provozuje umuzeapenzion cézet a je hrdým sexuálně frustrovaným latentním heterosexuálem. Je jasné, že ten výplach mu v hlavě udělal takový zmatek, že mele vlastní blitky, které se zasekly na začátku lidského chápání. Ale třeba je jen pomalejší student, co občas chybí nebo je trochu s mentální retardací a přirozeně byl už pomalejší od spermie a já ho tu těď jako ta vychýlená ryba, co mění pohlaví podle teploty řeky, za to hejtuji.

Ale i židé v ČR se mají na co těšit stejně jako v Maďarsku.

Co takhle znovu online skupinka za dva týdny 25tého ve 13h?

Studie zkoumala 317 transgender dětí ze zajištěných a podporujících rodin, přičemž bylo zjištěno, že na tom jsou transgender děti úplně stejně jako ostatní.

58letý Tsepo Bollwinkel zažaloval Německou republiku za to, že byl před lety sterilizován v době, než se v roce 2011 změnil zákon pro uznání úřední změny pohlaví a který od roku 1980 vyžadoval podmínku psychického onemocnění. Bollwinkel k žalobě uvádí, že v roce 1994 cítil příležitost být sám sebou, kdy mohl získat právní uznání. Dnes v 58letech lituje, že nemohl za svůj život založit rodinu, k čemuž se připojuje i další transgender žena, která zůstala v anonymitě a která byla sterilizována před 30lety.

Prostě si nemohli představit, že by muž mohl otěhotnět nebo že by žena mohla otěhotnět jinou ženou. Ukradli nám to a neexistovalo žádné ospravedlnění. Dodává.

V daném období se odhaduje, že bylo chirurgicky převedeno na 10tisíc translidí, ale Bollwinkel doufá, že pomůže dosáhnout satisfakce, alespoň tisícům translidí.

Švédsko od roku 2018 nabídlo jako kompenzaci translidem 225tisíc švédských korun, což je 23 882 dolarů a chtělo, aby je Německo následovalo. Jenomže to naráží na neustálé překážky u CDU, která celá včetně Angely Merkelové hlasovala např. proti homosexuálním partnerským svazkům. Avšak homosexualita byla zde v roce 1969 dekriminalizována a parlament schválil v roce 2017 odškodnění pronásledovaným homosexuálním lidem.

Ve straně CDU však poslední dobou sílí její LGBT frakce, kterou vede Alexander Vogt a ministr zdravotnictví za CDU Jens Spahn je otevřeným gayem a ke konci roku 2019 navrhl zákon na absolutní zákaz konverzních terapií zejména pro dospívající do 18let, kteří mohou být těmito snahami doživotně poznamenáni.

Kdy: 28.12. ve 13:00

Kde: https://meet.jit.si/transgenderlonelycz

vyzkoušíme tuhle platformu, jestli to bude fungovat a pak bychom si mohly dělat pravidelné dýchánky

Téma: Také vám tohle připadá jako když někomu smrdí z pusy?

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/lecenych-transsexualu-v-cesku-pribyva-vice-premen-je-na-muze/r~1cc7612a20c511eab1410cc47ab5f122/

Soudnictví ve Velké Británii tento týden překvapilo rozhodnutí , které se zastalo translidí a hlavně zaměstnavatele, který ve své práci nechtěl strpět urážlivé výroky ze strany jedné své zaměstnankyně.

Maya Forstraterová pracovala jako daňová účetní ve společnosti Centre for Global Development do března tohoto roku, kdy se začala jak na pracovišti tak na svém twitteru chovat transfóbně vůči svým kolegům, které misgenderovala a popírala jejich nové identity a kteří prošli změnou pohlaví. Centre for Global Development CGD je nadnárodní společnost zabývající se měřením emisí oxidu uhličitého. S globalizujícím se světem a nedostatkem kvalitních zaměstnanců si stále více firem, které již mají nějakou zkušenost s rasovou nesnášenlivostí, uvědomuje, že nepřátelské prostředí na pracovišti snižuje výkonnost svých zaměstnanců a diskriminační dusno způsobuje odliv těch, kteří pro své zaměstnavatele jsou a byli přínosem. Mezi takovéto zranitelné zaměstnance patří i translidé, kteří se s větší viditelností často i významně také podílejí na spoluvytváření hodnot těchto firem. Nepřátelské a odmítavé prostředí stojí za většinou sebevražd translidí, kdy suicidita dosahuje až 51% a je 15x větší než u zbytku populace. Nepřijetí mezi ostatními zaměstnanci způsobuje pak častěji druhotné faktory jako je nezaměstnanost u translidí i v době, kdy je jinak vysoká poptávka po zaměstnancích a je pro firmy těžké si kvalitní pracovníky s potenciálem udržet.

Začalo to komentáři Mayi Forsterové na jejím osobním twitteru. Pro značné množství nesouhlasných názorů od ostatních lidí včetně svých kolegů a také prvním upozorněním od CGD z října minulého roku, aby s vytvářením nedůstojné atmosféry na pracovišti přestala, si založila další twitterový účet @2010Equality, kde své transgender kolegy dál ponižovala. CGD počkala půl roku do března, kdy Forsterové končila smlouva a rozhodla se ji neprodloužit z důvodu fearmorgeringu. Nejedenalo se o propuštění, jak některá média uvádí, že za misgendering hrozí propuštění, ale o neprodloužení smlouvy na základě vytváření nepřátelské atmosféry na pracovišti, kdy zaměstnavatel nemá zájem v takové spolupráci pokračovat.

Fearmorgering je manipulující chování, které ve společnosti šíří neoprávněný strach z neznámého. Prvním příkladem fearmorgeringu byla v roce 1964 reklama nazvaná „Daisy“, kdy malá holčička počítá okvětní lístky, zatímco v jejím pozadí vybuchuje radioktivní hřib, za který pak mohli jiní. Reklama pak dávala na výběr jen jednu z možností, kterou může člověk chtít. Je zde tradiční nebo nevinné jednání dáváno do kontrastu se strachem z odlišných lidí, kteří vás chtějí zbavit nějakých vydobitých výhod a připravit vás tak o bezpečí. Tato reklama byla použita v prezidentských volbách, dále pak v šíření lží o různých nebezpečných nemocech a dodnes jej používají strany jako je SPD, Trikolora apod., aby nabrali co nejvíce voličů, protože je jednodušší takto ovlivnit lidské myšlení než přesvědčit na volební program. Dnes jsou však terčem fearmorgeringu LGBT lidé nebo uprchlíci.

Soudce James Tyler ve svém výroku pronesl, že takovéto chování není hodné úcty v demokratické společnosti. Maya Forsterová zažalovala CGD z důvodu diskriminace s odkazem na britský zákon o rovnosti z roku 2010, což je doslova paradoxní. Její advokát najatý z Crowfundingové kampaně prohlásil, že jen uvedla svůj názor, ale jinak má translidi ráda, že jen chtěla vyvolat veřejnou debatu o rozdílech mezi pohlavími. Něco ve smyslu my vás tolerujeme, doteď jste mohli pracovat a podnikat, ale už byste mohli odejít do toho plynu sami.Na toto zareagovala J.K. Rowlingová, která ještě navíc názory Fosterové podpořila. Dříve pak lajkovala názory, které prohlašovaly, že transgender ženy jsou jen muži v šatech.

A zde pak vzniká ten největší paradox fearmorgeringu, že vám translidé berou svobodu projevu, kdy za nevinné prohlášení J.K. Rowlingové navíc autorky Haryho Pottera hrozí negativní zpětná vazba od translidí a můžete být propuštěni ze své práce nehledě na to, co svým vytvářením negativní atmosféry na pracovišti jinak vytváříte. Co kdyby J.K. už nikdy nic kvůli vám nenapsala? To sice nehrozí, hrozí ji akorát odliv těch tolerantních lidí, avšak první se toho chytli manipulativní weby, jak jinak.

V době, kdy vznikala tato aféra, J.K. Rowlingová se přikláněla k názorům Tomi Lahren a sama šířila strach, že kdyby armáda neměla mezi sebou translidi, bylo by snazší porazit např. Bin Ladina.

Za translidi se postavila organizace HRC, která do problematiky vidí víc než ostatní a nepodléhá názorům krátkých článků na bulváru a nebo FakeNews. Sama osobně si myslím, že takové iniciativy jsou od podobných organizací obzvláště v těchto případech vítané a správné.

\2 TV Nova pak na svých stránkách psala, že za spálení LGBT vlajky hrozí 16 let vězení a že je to nepřiměřeně tvrdý trest za nesouhlas s homosexualitou, což je opět typický příklad ovlivněného šíření strachu z kauz, které jinak ohrožovali životy a zdraví jiných lidí, ale do médií se dostávají jen v této podobě. Ale že se tak stalo v klubu, kde ten dotyčný hrozil, že ho celý vypálí a že dotyčný nedostal trest za spálení vlajky, ale za nebezpečné vyhrožování o tom se píší jen některá média jako reddit.

\3 Někteří byste rádi dali se mnou řeč a nejen se mnou ale i s ostatními. Ráda bych vás některé mé čtenáře a čtenářky poznala a určitě i vy mne. Co takhle zkusit naplánovat společné audio sezení? 28.12. ve 13h bude vám to vyhovovat? Zkusím něco s Eliškou vymyslet a dát vám to předem vědět. Byla bych moc ráda, kdyby se vám dostalo nějaké podpory a rad.

Mnohé české deníky dávají více prostoru překrucujícím xenofóbům než osvětě týkající se změn pohlaví a translidí. Roman Joch, katolík, je manžel té Jochové, která by své dítě raději dala do ústavu, než aby žila s tím, že je homosexuální nebo odlišné, přesto nerozumím tomu, proč např. Lidové noviny dají přednost takovému vyšumělému neúspěšnému xindlovi a když už, tak proč podobný článek nevyváží i z druhé strany? Téma transgender ideologie, což je směšné tohle považovat za ideologii, se však dostává do mainstreamu.

Český člověk se snadno ztotožní s negativními předsudky, protože to je pro jeho myšlení jednodušší, než aby si vytvářel svůj vlastní názor, který by vycházel ze zkušeností nebo dal prostor opačným názorům, což je v dnešní době stále příznačné pro státy, které měly delší zkušenost s normalizací a totalitou a svým politickým vystupováním se řadí na východ. A pak tu jsou populistické strany, které toho rádi zneužijí a které podle volebního průzkumu ČT mohou získat až 19,5% dohromady. Strany, které v minulosti zneužívaly nenávist k LGBT komunitě k získávání svých voličů byly částečně STAN, SPD a nově Trikolora, přidám-li k tomu katolický pošuky z KDU a části TOP09, mohli by v příštích volbách v koalici získat více jak 20%. Ti všichni sází na pofidérní tradice, které jim ale nikdy v historii nepatřily a díky globalizovanému světu a rychlému šíření informací zjišťujeme a víme, že ani pro tuhle skupinu lidí nebyly příznačné. Rozvodovost je na stejné úrovni a o své děti se starají stejně, ne-li někdy hůře, ve větší míře pak je u nich větší výskyt sexuálního zneužívání dětí nebo latentní vysazenosti vůči LGBT lidem s posedlostní nesnášenlivostí jakou předvádí tradičně manželské duo Jochových. A tito lidé nám budou říkat, že jsme psychicky nemocní a že když změníme pohlaví, tak jsme propadli ideologii transgenderu. Samozřejmě, že si nevybíráme své pohlaví, ale s postupem času zjišťujeme, že nám vrozené pohlaví nevyhovuje nebo je pro někoho binární rozdělení společnosti více sužující a nekonformní.

K tomu se pak přidávají některé autority a velcí zaměstnavatelé jako např. SŽDC.

Myslím, že LGBT komunita je v osvětě ohledně transgender lidí méně aktivní a letargická, některé novinové deníky dokonce odmítají osvětu a dávají přednost xenofóbům, viz novinky se Zvěřinou a LGBT lidé, kteří zavinili pád Říše římské, ti se mi na nesouhlasný email, proč nedají šanci druhé straně ani nesnažili odpovědět. Už však víme z bulváru, jak fungují pipky Tores a Péti Nitky a mnohých dalších, ale je tohle to, co bychom od osvěty očekávaly? V době, kdy finská premiérka Sanna Marin byla vychována dvěma lesbami a senátor Zach Wahls to samé se v ČR raději řeší jak pojmout změnu pohlaví jako nebezpečnou ideologii. Píšu vám, že zrušení diagnózy psychického onemocnění přišlo právě včas. Sama jsem toho přesvědčení, že ještě déletrvající stigmata by mohlo být pro populistické strany snadno uchopitelné, což by mohlo přerůst ve veřejné lynčování LGBT lidí, které jsme mohli vidět v Polsku.

PS: opět vám tu předám prostor k diskuzi. Mne berte s ohledem, právě jsem zaplatila kauci na úžasný byt ve FR a musím ho nějak zařídit, do toho práce nad hlavu a nějak nemám čas přispívat na tento blog. Berte tedy moji indispozici s rezervou.

Některé tradice by měli zaniknout a jestli se vám zdá, že tento blog boří hranice mezi nimi, pak se vám to samozřejmě nezdá. Stávající rozdělení společnosti na muže a ženy, které navíc nadržuje spíše mužům a v horším případě pak otcům církví je na spadnutí. Čím dříve se lidstvo oprostí od staletých závadných myšlenek nadřazenosti některých lidí, tím lépe.

Každé velké město hostí každým rokem pochody hrdosti LGBT lidí a křesťanští věřící, potažmo katoličtí, případně ti, co se k nim hlásí, mají strach o to, že přijdou o své tradice. Stíráme rozdíly mezi pohlavími, stíráme rozdíly mezi láskou dvou osob a stíráme rozdíly v péči o děti. Nadávají nám však do zrůd a předpokládají, že s každým takovým pochodem to dojde do takové fáze, že ty zrůdnosti přerostou v tolerovanou pedofílii. Ale kdo jsou tihle zastánci tradic?

Tradice a katolické hodnoty stvořili ale ještě větší zrůdy jako je například Jana Jochová z Aliance pro rodinu, která v Rozstřelu uvedla, že vyškrtnutí homosexuality z klasifikace nemocí bylo jen politické gesto a LGBT lidi se mohou nadále léčit konverzními terapiemi a sami se bojí skutečnosti, kdyby jejich dítě bylo odlišné. Za tohle tedy určitě Jochová v nebi neskončí a může doufat, že než zemře, nakyne víc, že se pak do tradiční sirné lázně v pekle nevejde. Myslím, že jí tohle přeje 10 z 10 translidí a homosexuálů, které svými zásahy přivedla konverzní terapie k sebevraždě. Co to je za matku, která by svého jinakého syna poslala na léčení a rozmlouvala mu být šťastný? To je hnus, pěkně se tyhle organizace vybarvují.

Tradice a zejména ty katolické stvořili další zrůdičky. Skutečné pedofily, ne ty pofidérní, kteří by měli údajně chodit po pridech. Dnešní Le Monde rozebírá krizi v církvi vygradovanou sexuálním zneužíváním dětí. Olivier Bobineau, sociolog se specializací na religionistiku, provedl průzkum pedofílie u kněžích a popisuje jak je církev svým patriarchátním přístupem nebezpečná. Nikdo nebude trestat otce, to je to hlavní, proč se tyto případy méně trestají a řeší se v uzavřeném kruhu věřících, který nahrazuje rodinu, tu vaší tradiční samozřejmě. Katolická církev založila svou moc na otcích, která má být morální, sociální, právní a duchovní autorita, která zároveň dávala legitimní moc nad dětmi po celá staletí a nakonec mezi nimi existuje taková důvera, která je vrácena muži Bohu. Jejich oběti jsou pak v potenciálně nebezpečném stavu uvádí Oliver Bobineau. Problémy se stejnou mírou rozvodovosti nebo sexuálním zneužíváním žádná církev na světě vyřešit neumí.

Tradice nejenomže stojí za přehnanou latentní nesnášenlivostí a pedofílií, ale i za nerovnými podmínkami napříč genderu, což v dnešní době je nezpochybnitelné.

Stávající binární rozdělení podpoří buď jen šílená feministka s opačným směrem do středověku nebo některé true trans, které se bojí toho, že by bez rozdílů mezi muži a ženami sami nebyly ženami. To je však jedno velké cliché. Většina translidí si však nerovné zacházení uvědomuje a snaží se podpořit snahy o zrovnocení vztahů, jedná se jen o ty vážně nemocné s diagnózami duševní poruchy a latentní nevyspělosti.

A do čtvrtice se tradice stávají alibistickým nástrojem, jak krýt násilí na ženách, proti kterému protestují ženy po celém světě jako např. v tradičně katolickém Chile.

Některé tradice a stereotypy by měly být zničeny, protože ničí životy dětem, ženám a odlišným lidem, viz výše. A jestli si někdo myslí, že je tento svět postavený na tradicích a křesťanských zásadách, tak se mýlí. Svět se totiž mnohem rychleji rozvíjí bez nich a církev rozvoj vždycky brzdila. A jaké ve skutečnosti tihle zastánci tradic zastávají hodnoty? Rozhodně takové, které neposkytnou ochranu dětěm, které kvůli válce přišli o rodiče a bydlení a ani svým soukmenovcům čínským křesťanům, jak je všeobecně známo, že Čína věřící zavírá do pracovních táborů a perzekuuje. Ze 78 Čechistán poskytl ochranu pouze 10ti a zbylé hezky česky vyhostí zpátky. To jsou křesťanské hodnoty. Nejhorší je, že tohle všechno podporují i některé duševně nemocné transosoby, za které se samozřejmě stydím a nepatřím mezi ně.

U příležitosti XO19 představilo pařížské studio a společnost Dontnod Entertainment hru Tell Me Why, která osobitě líčí příběh transgender postavy Tyler, která byla představena se „závazkem pravosti“, který by byl co nejpřesnější prezentací transgender lidí. Ředitel společnosti uvedl, že chtěli původně vytvořit příběh dvou dvojčat, které by později žili dva odlišné způsoby života. A až pak je později napadlo uvést jednoho z nich jako transgendera a o to víc má hra silnější příběh, když se snaží zkoumat vzpomínky a komplikovanost rozdílných cest translidí.

Jedna zpáva ze Zimbabwe: V roce 2014 byla Ricky Eugene Nathanson zatčena za použití dámské toalety u hotelu v městě Bulawayo. Ta se narodila jako muž, ale prošla přeměnou. Dva dny byla držena v policejní vazbě a s ponižováním vyšetřována, aby policisté prokázali, že je stále muž. Poté byla souzena ze zločinného obtěžování a byla ji udělena pokuta 25tisíc dolarů. Nyní po pěti letech byla soudem osvobozena i s náhradou škody ve výši 400tis dolarů. V zemi však stále hrozí vysoká míra xenofóbie a tehdejší prezident Robert Mugabe v roce 2010 označil LGBT lidi za horší jak prasata a psy.

A další z Mexika, kde se tamní VOGUE na své obálce rozhodlo věnovat otázce transgender lidí a představit je veřejnosti.

V Mexiku jsou transgender lidé označováni jako „Muxe“, což pro ně značí třetí pohlaví a pochází ze španělského slova mujer. 37letá transgender žena Estrella Vazquez představuje tradiční oděv „huipils“. Mnoho Mux v Mexiku zažívá diskriminaci a trpí stigmatizací a tak tento krok o větší viditelnost vítají, je to poprvé po 120letech tohoto mexického magazínu, kdy se o nich píše. Ve městech, kde se nacházejí, se většinou starají o staré občany, jelikož tato práce je pro ně daná silným vlivem mačochistické kultury. V roce 2017 se ve francouzském VOGUE objevila modelka Valentina Sampaio.

Organizace Human Rights Campaign píše ve spojitosti s násilím vůči transgender lidem jako o epidemii. Většina vražd od roku 2013 se stala na Jihu USA a středozápadě, které jsou více fundamentální a více rasistické než zbylá část a ve spojitosti s tím poukazuje na to, že nesnášenlivé činy se dějí zejména tam, kde je absence ochrany vůči těmto skutkům. Drtivá většina 80% obětí byla později v médiích misgenderována a neobsahovaly objektvní informace.

Jako každým rokem smutné statistiky obětí činů z nesnášenlivosti přináším pro ten letošní níže, kdy si 20tého můžete zapálit svíčku na jejich vzpomínku. Celkem 330 lidí za období od 1. října 2018 do 30.září 2019, což znamená, že každý den zemře jeden transgender člověk kvůli nesnášenlivosti a přitom tyto statistiky jsou po léta neměnné. Od roku 2008 po rok 2019 zemřelo již 3317 osob. 250 v Severní Americe, 2608 v Jižní a Střední Americe, 17 v Africe, 9 v Oceánii, 282 v Asii a 148 v Evropě. 1252 Transgender osob bylo zastřeleno, 653 ubodáno, 334 ubito a zbytek různě vláčen za auty, ukamenováno, shozeno z výškových budov, rozřezáno, setkala jsem se i svyříznutými obličeji atd. 65% zabitých v Evropě představovalo transženy utíkající z Afriky. V katolické Brazílii je průměrný věk dožití transgender žen ne více jak 30let.

Asie

• Indie 11
• Pakistán 11
• Malajsie 4
• Filipíny 3
• Nepál 2
• Tádžikistán 1
• Uzbekistán 1

Střední a jižní Amerika

• Brazílie 130
• Mexiko 63
• Kolumbie 14
• Argentina 13
• Ekvádor 7
• Honduras 7
• Chille 5
• Dominikánská republika 4
• El Salvador 3
• Venezuela 3
• Guatemala 3
• Peru 3
• Bolívie 1
• Costarica 1
• Uruguay 1

Oceánie

• Austrálie 1

Severní Amerika

• USA 31

Evropa a východ

• Turecko 3
• Španělsko 2
• Rusko 2
• Itálie 1
• Velká Británie 1

pokud se vám dokument nezobrazí, je možné ho stáhnout zde

Soustastné vzkazy:

Vicks – Generation of Care založená na pravdivém základu jako svědectví adoptované dívky, která cestuje na internát střední školy, tuhle mám nejraději

Google During ESPYs Takové povídání o tom, kdo je hrdina ve stylu G

Gillete We Believe asi celosvětově nejvíce kontroverzní, i když v ní žádnou kontroverzi neobsahuje

Heineken to trochu s tím hledáním pravdy v pivu překombinoval

Sunsilk Thajsko Rock Kwanlada ve dvaceti letech vyhrála Miss Tiffany Universe 2017

Toyota Auris Japonci vsadili na sexismus v reklamě

Sprite Argentina, empatická reklama a celkově byla série zaměřená poti hejterům

Opět jako každý rok informuji o tom, že se blíží Transgender vzpomínkový den 20/11 2019. Jediná akce, o které vím, je ta kterou organizuje Transparent na 17:30 u tramvajové zastávky Olšanské náměstí, odkud budou pokračovat na jejich tradiční místo v Parukářce. Svíčky a zapalovače jsou nutností. Případně si zapalte doma, pokud zůstanete sami.

Jestli budete chtít, můžete sem do komentáře napsat místo, kde se budete chtít sejít v jiném městě než Praze a vzdát hold a chvilkovou vzpomínku těm, kteří byli zabiti z nesnášenlivosti za poslední rok, není jich málo.

Statistiky za rok 2018 postupně doufám, že o nové doplním.

Přenáším dotaz Elišky do samostatného postu, protože se ani nehodí do infografik a dávám prostor pro diskuzi.

Dotaz:

Prosím vás, já jsem hlavně ani po letech těchto tahanic o gender nepochopila – ale upřímně – jednu věc. Když mi to vysvětlíte, možná konečně budu osvícena a secvakne mi to.

Holka má jasně cíl – pořídit si normálního chlapa, který se o ni bude starat, mít ji rád, budou spolu mít často sex, protože to zejména chlapi rádi, pak si pořídí děti, dovolenou v Jugoslávii a takovéty pozitiva a jistoty.

Chlap má jasně cíl – pořídit si normální holku, starat se o ni, mít s ní sex a děti, zabezpečit je.

Prosím, děti můžu adoptovat. Jsou neplodné ženy a když ty děti moc chtějí, cesta se najde.

Jaký má ale smysl být trvale „holka s penisem“ nebo „chlap s vagínou“? Přece když chci být gay a dělat to s chlapem do nestandardních otvorů, nemusím kvůli tomu být úředně holka. Ale normálního chlapa si holka s penisem nemůže nabrnknout z principu.

Tak teda proč? Kvůli tomu, abych měla nižší plat, jak říkají feministky? Nebo aby mi chlapi drželi dveře? Nebo jako Tootsie protože zrovna někde shánějí herečku?

Co je to ten gender, který je oddělitelný od fyzické stránky? Co zbude, když se oddělí od sexu? Nějak se snažím mít pro to pochopení, ale moc mi to nejde. Proto mi přesně dávalo vždycky smysl, když každá správná transka podle protokolu má „nenávidět svůj penis“ – protože jak má asi sbalit normálního chlapa, když spolu nemůžou jinam než na kafíčko?

Jestli někomu jde o to, aby nosil sukňu, tak je to prostě transvestita. To je podle – nyní zastaralé – ICD10 jiná diagnóza, ale mně to prostě dává smysl říkat téhle skupině lidí jinak. Sloučení do pojmu transgender je zatemňující asi jako říct, že programovacím jazykům Java, Javascript, PHP a C teď budeme všem říkat jenom jedním slovem Kudrlinka, protože ve všech jsou kudrlinkové závorky pro označení bloku a bude nám úplně jedno, že to jsou čtyři různé jazyky s jinou syntaxí, možnostmi, kompilací, knihovnami… a jenom si pak vždycky budeme muset někde za rohem upřesnit šeptem, která Kudrlinka – ta, co se kamarádí se Spring Boot a Maven nebo ta, co se kamarádí s Node.JS a NPM nebo ta, co má Symfony a PEAR nebo ta, co má stdlib a make+šikovné ruce?

Teď si asi říkáte, že to přece není možné. Že po letech, co sem chodím, teď najednou napíšu tohle. Ale já tomu prostě opravdu dodneška nerozumím.

Zkuste vy, kterým je to jasné, přestat chodit kolem horké kaše a zkuste mi to vysvětlit. Po lopatě. Tak, jako kdyby mi bylo šest. Ale zase včetně té intimity.

A dvě doplňující otázky do toho vysvětlení: jak si takoví transgenderové představují svůj ideální život a kde se vidí, až jim bude třeba padesát let. Řekněme, že lidé na ulici je budou slušně zdravit, všichni hejtři v ideálním světě zmizí, oni budou mít v ideálním světě spoustu peněz, ale pozor: už ne krásu a sexappeal pro transkomily.
Jo a řekněme, že budou mít také dost inteligence, aby se o ty peníze nenechali připravit nějakou zlatokopkou, která jim bude tu lásku předstírat, dokud penězovod teče.

Má odpověď:

A to je právě ono, že se to snažíš zjednodušovat na ten sex ve smyslu muž a žena nebo na to, co kdo má dole. Vem si kolik cis žen je nekonformních jen s tím, že jsou ženy a kolik mužů se úplně tak v té mužské roli necítí. Ženy dělají mužská povolání, mají koníčky a záliby, které doposud byly přístupné mužům a jsou v nich často lepší než muži nebo nenosí všechny šaty ale kalhoty, nemalují se, některé děti mít nechtějí a dají přednost kariéře, zatímco jejich mužské protějšky by klidně do rodičáku šli. Dokonce znám pár leseb, které se chovají gentlemansky víc než kdejakej chlap. Ženy mohou vydělávat víc než muži a být ctižádostivé. Muži se zas líčí, pečují o sebe, duševně se rozvíjejí, jsou citliví atd. atd. Všechno tohle naznačuje tomu, že gender je víc škála než podsouvané binární rozdělení společnosti ve smyslu jsi muž, tak se podle toho chovej, jsi žena, tak se podřiď. A bylo tomu tak odjakživa, není to jen nějaká myšlenka posledních let. Všichni muži nebyli vždy mačo a všechny ženy nebyly pečovatelky. Velké rozdíly napříč genderem jsou tedy i mezi cis lidma.

Avšak když do toho zamícháme translidi, tak v ideální společnosti by tě nikdo neměl odsuzovat za to, že jsi transgender, že je někdo zženštilý, když vypadá jako chlap nebo naopak, i když u kluků známe, že to okolí bere lépe. Každý tu škálu má nějak posunutou a než dojde do fáze, že se pro změnu rozhodne(10-20-30-40-50let) tak je v nějakém stavu. Člověk je stejná osobnost před přeměnou i po ní. Můžeš mít nějaké skryté touhy, které dáš po tranzici najevo, ale osobnostně tě tranzice nemění, jenom přizpůsobuješ svůj vzhled tomu, co jsi stejně cítila před tím. Samozřejmě, že ideální společnost neexistuje a každý, kdo má byť i malý problém se svým genderem, tak by k tranzici měl sám od sebe dospět a nikoliv aby mu společnost binárně určovala a vnucovala, co musí udělat a kladla si navíc ještě podmínky pro jeho rozhodnutí. U některých lidí je už jasné, že k té tranzici časem dospějí, ale proč jim určovat, že to musí být hned co nejdřív a nejlépe se sterilizací? Někteří opravdu chtějí ty rodiny a děti ze vztahů, které už mají teď a láska ani rodičovské pudy si nevybírají, že by je měli mít jen cis lidé. S narůstajícím věkem se translidé podle statistik dokonce přibližují cis lidem co do založených rodin a možnosti mít děti. Každý by měl mít právo na soukromý a rodinný život a to se tím docela radikálně porušuje. A když je známé, že cis ženy mohou mít mužské vlastnosti a charakteristiky a naopak cis muži ty ženské, tak proč dávat translidem mantinely, jací musí být, jak se mají chovat, co musí udělat, aby byli ženami nebo muži? Nejsi žena dokud…Nejsi muž dokud…Proč tohle? Pořád nejde o to, co má člověk dole, ale je to brané v rovině myšlení a sebeprezentace. Navíc člověk v podporujícím a chápajícím prostředí nemá moc potřebu něco měnit a zůstává víc svůj a to se nejvíce týká těch nejmenších. Když jsme šly do přeměny, přáli jsme si, aby k nám byla společnost tolerantní, tak to přejme teď i těm, kteří to teprve zvažují.

Už vidím, jak se za to na mne všechny transky transkovatější než kdokoliv jiný vrhnou, ale to je taky druhý extrém dokazovat všem, že jsi najednou žena tím, že budeš v mini šatičkách zmalovaná jak ruská carevna povyšovat se nad ty cis ženy, které nejsou na té škále na konci, ale nachází se někde mezi ženským a mužským světem. Proč se nenamaluje ohyzda jedna? A ty hadry co má? No to jsem teda víc ženská, teď jsem najednou víc ženská a všichni, co ještě přeměnu nemají jsou buď TV nebo TV. Ale ono to má souvislost, že si zrovna tihle protiřečí…

…protože když do toho přimíchám právě to, co má člověk dole, tak co z tebe udělalo ženu? To jak jsi se cítila? Operace a F v dokladech? Sex s chlapem? Nebo něco jiného? Do operace jsi tedy sebe nepovažovala za ženu? Stala jsi se ženou tím, že ti někdo diagnostifikoval poruchu? (pro sběratelky duševních onemocnění) To je všechno trochu nelogické.

Pokud neznáte osobnost Wendy Carlos a pravidelně čtete tento blog a mag, tak byste to měli ihned napravit. Wendy Carlos je současná žijící transgender legenda, která významnou měrou přispěla k hudebnímu elektronickému žánru a právě za deset dnů 14. 11. bude slavit 80let.

Wendy Carlos se narodila roku 1939 na Rhode Island společně se svým bratrem do hudební rodiny. V šedesátých letech studovala na vysoké škole hudbu a fyziku zároveň. Později s Robertem Moogem vytvořili první klávesový syntetizátor, díky němuž vzniklo album Switched-On Bach, jež se pak stalo komerčním úspěchem s velmi dobrým hodnocením kritiků. Druhé album Plugging into the Steinway of the future se prodalo přes milión kopií a Wendy za něj získala zlatou 1969 a později platinovou desku 1986. Její skladby obsahovaly původní skladby Bacha, Wagnera či Tchaikovského. V té době se v americké soutěži hudebníků US Billboard 200 držela dokonce na desátém místě. Na to dále vytvořila hudbu pro dva scifi televizní filmy Marooned (1969) a A Clockwork Orange (1971) od Stanleyho Kubricka, kde použila vocoder. Roku 1980 vytvořila hudbu pro psychologický horor The Shining opět od Kubricka a opět znovu 1982 nahrála hudbu pro scifi film Tron od Walt Disney Company. Jako vůbec první syntetizovala zvuky zvířat a přírody, což později inspirovalo mnohé jiné umělce zakomponovat je do svých žánrů.

Už od útlého věku měla problém se svým pohlavím a věděla o sobě, že je dívka, která preferovala holčičí oblečení a dlouhé vlasy a nechápala postoje svých rodičů. Až když se přestěhovala do New Yorku v šedesátých letech, tak zde poprvé zjistila, co to je být transgender od v té době ještě známějšího sexuologa Harryho Benjamina. Roku 1968 začala hormonální substituci, která ji začala měnit vzhled. V průběhu živého koncertu Switch on Bach se symfonickým orchestrem ze St. Louis měla už nasazené falešné vousy, mužskou paruku a kompletně přestojená za muže byla uvnitř někde jinde. Totéž ještě udělala v roce 1970 na koncertě The Dick Cavett Show a od té doby začala vystupovat jako žena, kdy v květnu 1972 změnila kompletně pohlaví. Do konce 70 let ještě vydávala některá alba pod svém původním mužském jméně.

O své přeměně se rozhovořila pro časopis playboy s Arthurem Bellem, protože to byl v té době také symbolický magazín, který se skrze nahotu zajímal o lidské osvobození než přešel jen k té nahotě a Wendy Carlos se toho osvobození také dočkala. Zároveň si posteskla, že nevěřila, že společnost může být k ní tak tolerantní a že té skrývací šarády nikdy nebylo potřeba a že tím tak ztratila mnoho svých let. Se svým manželem se roku 1980 přestěhovala do Francie, ač stále většinou zůstávala ve Spojených státech.

Její album Switch on Bach obdrželo celkem tři ceny Grammy v roce 1969-70 za nejlepší klasické album roku, nejlepší klasický instrumentální výkon sólisty a nejlepší nahrávku klasické hudby. Roky poté byla opět několikrát nominována na Grammy např. za nejlepší album pro děti apod. V roce 2005 obdržela ocenění za celoživotní úspěch SEAMUS za příspěvek k rozvoji elektroakustické hudby.

Protože Wendy studovala fyziku, pomohla také vyvinout techniky pro dynamický rozsah snímání obrazů vesmírných těles v zatmění a její fotografie publikovala NASA na svých titulkách časopisu Sky & Telescope.

Pvní infografikou je Eurobarometr Evropské komise z celkového počtu 27tisíc respondentů, která dochází k závěru, že polovina transgender lidí pociťuje, že země, ve které žijí, je diskriminačně založená vůči nim. Přesto v celkovém hodnocení v celé EU si 76% lidí myslí, že by LGB lidé měli mít stejná práva jako ostatní.

Zde odkaz ke stažení na infografiku a zde na kompletní report

Co se týče Transgender práv, report podává srovnání zemí míry diskriminace také vůči nám. Ve všech reportech je ČR pod průměrem.

Měli by mít LGB lidé stejná práva jako ostatní?

Mohli by LGB lidé uzavírat stejnopohlavní svazky? Eurobarometr zde uvádí také trendy, kde vykazuje ČR pokles oproti roku 2015 o 9 procentních bodů jako největší pokles vůči ostatním státům EU před Maďarskem se šesti procentními body.

A pozor!!! Stávající možnost změnit pohlaví v dokladech by nám zakázalo 52% Čechů. Zde se Česká republika už nalézá hluboko pod průměrem v základních otázkách transgender lidí.

S úřední přeměnou alespoň na neurčité pohlaví dokonce dva ze tří 69%.

Další infografiku si vypracovalo Rádio svobodná Evropa, ve které porovnává rok 2007 a 2019. Tato infografika ilustruje zcela logický pokles tolerance s nástupem parlamentních stran v ČR a na Slovensku, které se otevřeně hlásí k popírání práv menšin a které mohou formovat veřejné myšlení zejména těch, kteří byli doposud neutrálně zaměření.

Richard Alcântara, transgender muž poudstoupil v Brazílii mastektomii, přičemž se už dlouhou dobu trápil tím, že ho jeho rodina nechce přijmout, dokonce se kvůli depresím pokusil o sebevraždu. Ta však po naléhání jeho přítelkyně Yuri změnila názor a Richardovi připravila po návratu z nemocnice překvapení.