Lonely – transgender blog

Dominika byla proměněna…

18 měsíců HRT a měsíc post-op

Květen1

K HRT to dnes bude nejstručnější. Jsem u konce. Lepší a ani horší to už zřejmě nebude.

Včera jsem šla od pěti do osmi s malou na čarodějnice a po pohádce jsme se zařadily do fronty na malování na obličej. Vždycky je u nich šílené čekání a spousta lidí se snaží předbíhat a děti se cpou dopředu. Čekala jsem tam hodinu a půl, než na nás přišla řada a já myslela, že se mi to celé dole roztrhne. Ale během té hodiny a půl jsem slyšela od ostatních mamin jen, že „Tahle paní je tu po nás,“ „Tahle maminka je ještě před námi a k ní patří tahle holčička,“ „My tu s paní čekáme už hodinu,“ „Neee, pání, pusťte nááás, my tu byly dřív,“ řvala cikánka, která před hodinou odešla, že nebude tak dlouho čekat a pak se cpala zpátky zatímco já po operaci tam sotva stála. Asi před dvěma týdni mi malá říkala, jak dva malí cikánský spratci do ní strkali a kopali ji do housliček, když šla na hudebku. Vzpoměla jsem si na to a „Nikdo jako vy tu nestál!“ odpovídala jsem. A pak mi přizvukovali zbylé maminky ať si jde na konec. Už dlouho mám svůj vysněnej život a tohle je taková pěkná tečka za HRT. Závěrem však znovu dodávám, že vyšší hladiny estrogenů nemají vliv na rychlost a účinnost přeměny, jak jsem již psala v ročním porovnání a nyní již změny už moc nepokračují. Většina té přeměny je stejně na vás a ne jen pouze na hormonech. Hodně záleží na laserové epilaci, jaký si necháte udělat účes, upravíte obočí, nesmím také zapomenout na vaší sebeprezentaci atd. atd., to vše vás změní tak, aby vás lidé vnímali jako ženu snad i z toho největšího křováka. Jenom stačí se nebát a dělat stále malé krůčky dopředu. A jednoho dne se to i s tím HRT povede.

18_months

Pro informaci z lékařské zprávy mohu vyčíst, že před operací byla testes bez spermatogeneze, tedy došlo již k úplné chemické kastraci.

Desátý den po operaci mne pustili domů, došla jsem sotva přes celou chodbu a velký problém pro mne bylo dojít až na parkoviště. Dilatace byly hrozně bolestivé a pokaždé, když jsem vstala, cítila jsem obrovský tlak tam dole. Po stoupnutí ze mne pokaždé kapala krev a bylo to všechno takové nepříjemné a nesnesitelné. Strašně jsem si přála, ať už je to všechno zahojený. Během toho druhého týdne začaly ustupovat bolesti při chůzi a přestávalo to zevnitř při dilatacích krvácet. Třetí týden to přestalo krvácet úplně, ale vložky byly od krve pořád, protože mi tekla ještě z okolí kolem vývodu močové trubice. Všimla jsem si, že uvnitř vývodu mám ještě nějaké stehy a je to kolem trochu zahnisané a nechce to zmizet, tak čekám, až mi stehy samy odpadnou a ta tkáň zmizí. Kvůli těm stehům to čůrá všelijak, jednou málo, podruhé víc, jednou na jednu stranu a podruhé na druhou. Nedá se říct, kdy to bude lepší a do toho ten zánět ledvin a občasné pálení při čůrání, když to bolelo méně, takže mne čůrání buď bolelo nebo pálelo. V noci jsem se namísto šestkrát probouzela už jen dvakrát kvůli čůrání. Pokaždé mne to probudilo a neměla jsem problém s inkontinencí. Došla jsem si také na poštu a zpět cca 300m a pak jsem celé odpoledne jen ležela, aby se to dole opět zklidnilo. Při každém namáhání to dole škube, stípe a tlačí. Během toho třetího týdne to už téměř splasklo, alespoň natolik, že jsem mohla „bezbolestně“ chodit, pokud jsem se nějak moc nenamáhala. Bezbolestně dávám do uvozovek, protože se to nedá srovnávat s předchozí bolestí. Vydržet sedět hodinu na dvou polštářích bylo maximum, ale snažila jsem se chodit a rozhodila jsem to tak, že čtvrtý týden jsem už s nohama u sebe chodila na tři hodiny do práce dodělávat nějaké věci, které se tam nahromadili. Vzala jsem si do tašky k notebooku ještě svůj polštářek na sezení a vydržela jsem to. Vycházky mám na čtyři hodiny, což je skvělý na tu pomalou chůzi.

Dilatace začaly být o dost lepší. Bolí to sice ještě při zandavání, ale pak už ani moc ne a dokonce začínají být i trochu příjemné. Jenom po večerní dilataci se cítím jako bych byla nějaká prostitutka, která už má za sebou min. dvacet klientů, jak je to nepříjemné a zmožené. Nejraději bych si lehla a spala než dilatovala. Je znát rozdíl mezi ranní a večerní a to ve vnímané bolesti, hloubce a tak. Hlavně u hloubky hraje největší roli, jak se u toho uvolním nebo jaká byla dilatace před tím a hned je rozdíl až 2cm. Také si začínám myslet, že jak je to velké před tím, tak by to mělo být stejně hluboké i po tom, je jeden mýtus. Spíše asi záleží na těch dispozicích, jak je to uvnitř pánve pro dilatátor dostupné než přímo na té invertované kůži, která se dá celkem dobře roztáhnout. V porovnání s lékařskou zprávou a po 1,5 roční HRT mám teď navíc o 3-5cm (bez štěpu) při 0,5cm větší šířce. Další měsíc bych mohla občas zkusit dilatovat s 3,8cm dilatátorem namísto 3,5cm, byť zatím nevím, jaká bude výsledná hloubka u toho šíršího dilatátoru. Možná je výhodou i sport, který jsem dělala léta. Kvůli práci s kyčlemi, protahováním a trénovanými svaly se dole mohu víc uvolnit a teď s tím není nějaký problém. Každopádně jsem prozatím spokojená.

Nový rodný list a rodné číslo jsem měla vyřízený během dvou týdnů během prvního měsíce post-op. Sice je to další nezvyk pamatovat si další číslo navíc a podepisovat se s ová, na Domču jsem však slyšela před tím, nicméně se přiznám, že jsem se na nový rodný list nemohla vynadívat. Upřímně by to F bez té operace pro mne asi nemělo smysl. Uvědomuji si jaký je rozdíl vnímat svou ženskost vůči okolnímu světu buď jen papírem nebo celým svým tělem. Když měli soudní ksindli problém mne oslovovat žensky a vyžadovali původní rodný list, vyndavala jsem papír od ministerstva zdravotnictví a ukázovala, jak mne oslovují oni. Prokazovat svoje ženství papírem je hodně kverulanský. Vypozorovala jsem taky, že se teď cítím ještě o malinko víc sebevědomější. Nikdo si už nebude hledat výmluvy se mnou jednat jinak než se ženou a já se zas mohu o něco víc svobodněji projevovat. SRS bych podstoupila, i kdyby tahle republika žádnou úřední změnu nepodporovala. Rodný list byl jen sladkou třešničkou na dortu. Bez dortu by to byla jen třešnička.

rl

10 komentářů to

“18 měsíců HRT a měsíc post-op”

  1. On Květen 1st, 2016 at 11:02 Duffy Says:

    Ahoj, mohu vědět jak je to přesně s dávkou ? Jaká stačí? Tedka probihala diskuze v jedné skupině na fb,ze jsou nízké dávky a i vysvětleno proč.

  2. On Květen 1st, 2016 at 11:46 Dominika Says:

    Po sedmi měsících jsem měla testosteron 0.76 pg/ml a estradiol 1.230nm/l, což je 335 ng/l, ženy v preovuluci mají 0.29 – 1.62 nmol/l

    Rozhodně by měla být asi minimálně na té nižší hranici 0,29, což u per os 2x2mg estrofem/estrimax s transdermálním krémem lze dosáhnout. Neřekla bych, že jsem měla díky vyšším hodnotám estrogenů o mnoho lepší HRT nebo rychlejší účinky než jiné holky, které užívaly estrogeny pouze PO.

    Tímto tyhle řeči považuji za flame, rozbroje mezi TS se kterými nic mít nechci a také velkým riskováním se svým zdravím. Nakonec ať si každý dělá co chce se svým zdravím, ale mne do těhle diskuzí netahejte.

    http://magazin.aktualne.cz/rikejte-mi-marianna-jedne-svet-transgender/r~a8ecd692ec4611e59d7b0025900fea04/

  3. On Květen 1st, 2016 at 12:38 Duffy Says:

    Nevím,co znamenaji čísla. Ale byl jsem na skupinkach a holy vypadly divně a ta ta na faceboku taky. dívám se na zprávu z Endokrinologie ,testosteron 11,22ng/ml, prý mimo mužskou mez.

  4. On Květen 1st, 2016 at 15:19 Dominika Says:

    Asi ještě estrogeny nemáš a po blokátorech budeš mít ten testosteron stejně na nule. Když ti nepomůže polykání estrogenů, můžeš zkusit cucat pod jazykem, o tom jsem tu napsala hodně. Pamatuj však, že je to tvoje zdraví, které máš jen jedno.

    Stejně jako je to všude jinde, pokud chceš mít úspěšou přeměnu, poslouchej a řiď se radami hlavně těch úspěšných a šťastných holek.

  5. On Květen 1st, 2016 at 13:40 Šárka Says:

    Hormonální hodnoty /čísla/ u transsexuálních žen nemusí vůbec nic vypovídat o skutečných změnách na jejích tváčích a tělech.

    Po hormonech se může něco změnit-feminizovat, může se něco feminizovat jen minimálně, nemusí se změnit vůbec nic.

    To jak to je nejlépe ví samotná transsexuální žena, a vůbec nic na tom nemění že jí jiné trans ženy a sexuologové utěšují tím že dobře vypadá.

    To není opravdu žádná opravdová pomoc a žádná žádoucí přeměna při takováte neefektivní pomoci a podpoře, která tkví jen ve verbálním povzbuzování.

    Je opravdu zapotřebí tvrdé „hard“ pomoci, která je efektivní a tkví úplně v něčem jiném.
    Ale tohle často bohužel stojí především dostatečná OCHOTA a dostatečné PRACHY takováto pomoc, aby to to transsexuální ženě opravdu pomohlo k její feminizaci, což znamení k opravdové spokojenosti.

  6. On Květen 1st, 2016 at 15:37 Ezechiel 2517 Says:

    pozn 11,22ng/ml tedy 3,88 nmol/l by odpovídalo samotnému estrogenu, nebo kombinace Estrogen, spironolactone, finasterid…
    Spironolactone a jiné antiandrogeny mimo Androcuru blokují sice účinky Testosteronu, ale samotná hladina T v krvi se může i lehce zvýšit.
    S Androcurem by ta hladina T měla být mezi 1-3nmol/l (cca 3-9 ng/ml)
    Bez HRT by to byla opravdu extra nízká hladina. nejmíň psala tuším asi 8nM T bez HRT jedna holka.

  7. On Květen 1st, 2016 at 15:56 Duffy Says:

    Jsem kluk,jen mě zaujala diskuze na fb a tak mě to zajímá. Jelikož mě třeba nerostou vousy, a psali mi taky,ze mám chtít něco jiného,ale minulý týden Endokrinolog nechtel…

  8. On Květen 1st, 2016 at 17:00 Ezechiel 2517 Says:

    omluva jsem idiot, zmátlo mě, to že nejsme u holek a při převádění na dl jsem zapomněl jednu nulu. Takže. to je 38nM testosteronu, což je +- vršek M normy.

  9. On Květen 1st, 2016 at 19:17 Šárka Says:

    Štastná transsexuální žena která zde projde procesem změny pohlaví automaticky neznamená, že také dobře jako žena vypadá a že jako žena prochází ve společnosti.

  10. On Květen 1st, 2016 at 19:38 Dominika Says:

    a to je vlastně dobře, protože ze šťastných lidí si beru inspiraci a ne z těch, které už několik let tady kritizují systém v diskuzích a ejhle já už mám 18měsíců za sebou a splněný sen narozdíl od nich. A stačí kouknout i na jiné blogy jak jim to vychází.

Email will not be published

Website example

Your Comment:

 
  • Přihlásit se