Lonely – transgender blog

Dominika byla proměněna…

A co na to Evropský parlament?

Březen25

Po předchozích třech příspěvcích [1] [2] [3], které se týkaly rozhodování Evropského soudu pro lidská práva se tento bude týkat stanoviska Evropského parlamentu, který 12. 3. 2015 vydal svou výroční zprávu o lidských právech a vyzval tak k respektování těchto práv a následování i mimoevropskými státy. Konkrétně se také nebál vystoupit vůči některým zemím a např. odsoudil nedávné referendum na Slovensku sdělením, že pro civilizovanou zemi jsou tyto podněty k omezování práv ostatních nežádoucí, nevyspělé a staví je tak do horšího světla. Dále pak Evropský parlament kritizoval za své politické postoje vůči transsexuálním lidem třeba Chorvatsko, Makedonii, Litvu a Rusko. Pozor tato zpráva se netýkala přímo jen transsexuálních lidí, ale také o svých dvě stě patnácti článcích ochranou práv lidí proti nelidskému zacházení, trestu smrti, práv dětí, žen, postižených, různých forem diskriminace atd.

ep

Tato výroční zpráva je však jen pouhou výroční zprávou a trochu i vyjádřením světu od Evroské unie, kam by se politika jednotlivých států měla ubírat. Tato zpráva však nemá takovou právní způsobilost jako jiné mezinárodní úmluvy, které státy, jež je přijímají, je ratifikují podpisem svých prezidentů a v případě, že ještě nejsou pro ně stanoveny a schváleny zákony místními parlamenty, měly by tyto úmluvy přesto v daných státech platit a být také soudně vymahatelné alespoň tedy v konečné fázi na mezinárodní úrovni soudů jako je třeba právě ten Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku nebo Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Pro srovnání např. s mezinárodní úmluvou o právech dítěte, kterou ratifikovalo od roku 1989 193 států světa, zůstane toto možná jen pouhým vyjádřením postoje Evropského parlamentu a o vymahatelnosti těchto práv se hovořit nedá. Obzvláště v době a toto mi promiňte, kdy Evropa soupeří také na Africkém kontinentu s Čínou, která na práva všech zmíněných skupin doslova kašle. Jako pesimismem polepšená optimistka 😀 si myslím, že se přijímání a ratifikování těchto zákonných úprav do budoucna se bude nejspíš zpomalovat na úkor rychlejšího pronikání evropské ekonomiky do jiných států a zodpovědnost se přenese na menší celky na úrovni jednotlivých států.

Trochu si to z předchozích příspěvků shrňme. Již je tu vytvořené téměř stejné právní prostředí v celé Evropské unii až na pár výjimek třeba jako že angličané nejsou v matrice zvyklí něco měnit zatímco francouzům to nedělá vůbec žádný problém a všeobecně, které moc pro transsexuální osoby z judikatury Evropského soudu pro lidská práva příznivé nejsou. Ano, jsou ESLP sice respektována práva na uznání identity a její ochranu a existuje možnost uzavírat svazky alespoň podobné těm manželským, pokud tedy možné jsou. V ostatních případech, zejména pak v otázkách nutnosti podstoupit při změně identity alespoň sterilizaci nebo v otázkách nucených rozvodů v souvislosti s plánovanými SRS operacemi, vzdání se svých práv zejména těch plnohodnotných rodičovských práv k vlastním dětem se Evropský soud pro lidská práva staví k těmto otázkám způsobem menšího odporu a vyhýbavě nadsazuje zájem státu stále nad práva transsexuálních lidí. A tak se stává, že v jedné zemi něco jde a v druhé nikoliv a opírat se o jistotu v rozsudcích ESLP v žádném případě nelze, natož pak se snažit posunovat hranice při přijímání transsexuálních nebo transgender lidí do společnosti touto cestou odporu je asi boj s větrnými mlýny.

K samotné zprávě za mne jen, že její část článků 159.-165. se týká LGBTI osob a je z mého pohledu pouze všeobecná a nenavrhuje žádná další konkrétní řešení, které by jednotlivé státy mohly do svého právního systému aplikovat. Viz zmíněný rozdíl mezi úmluvou a výroční zprávou. Sama za sebe také považuji způsoby při prosazování práv transsexuálních osob z výše uvedených důvodů a také z velkého shrnutí judikatury ESLP v předchozích třech příspěvcích za již téměř vyčerpané a do budoucna bude asi i jakkoliv kontraproduktivní vyvíjet další činnost proti již nastaveným parametrům bez perfektně předem připravených požadavků, které by nejen ve společnosti mohly obstát ale také u soudů. Sama bych také zvolila méně represivní cestu při prosazování práv do aplikace zákonů na úrovni státu, tak jak na toto již několikrát poukázal i Evropský soud. Bavím se tu o právním systému v civilizované zemi, samozřejmě že třeba diskriminující státy jsou na jiné úrovni prosazování. Články zprávy jsou opravdu trochu odlišné od stanovisek Evropského soudu pro lidská práva z předchzích příspěvků, pokud jste si důkladně jeho stanoviska přečetli. Zda-li to zůstane tak, jak to je, nebo se vývoj nakonec přikloní této zprávě a v ní zmíněné mantinely budou také převedeny do forem mezinárodních úmluv ukáže jen čas. Nebudu Vás dále napínat a překládám.

159. považujeme za politováníhodné, že stále 78 zemí kriminalizuje homosexualitu, včetně 10, které pro ni stanoví trest smrti (Saúdská Arábie, Nigérie, Mauritánie, Súdán, Sierra Leone, Jemen, Afghánistán, Írán, Maledivy a Brunej), a že 20 zemí stále kriminalizuje také transgender osoby; ostře odsuzujeme nedávné zvýšení diskriminačních zákonů a domníváme se, že postupy a násilí proti jednotlivcům na základě jejich sexuální orientace a genderové identity by neměly zůstat nepotrestány; podporujeme pečlivé sledování situace v Nigérii, Ugandě, Malawi, Indii a Rusku, kde nové zákony nebo nejnovější právní vývoj vážně ohrožuje svobodu sexuálních menšin; znovu potvrzujeme svou podporu pro další práci nejvyššího komisaře OSN pro lidská práva pro boj proti těmto diskriminačním zákonům a postupům a podporujeme práci OSN obecně věnovanou této problematice;

160. podporujeme myšlenku, že EEAS by měla upřednostnit svou činnost v této oblasti, a klást zvláštní důraz na situace, kdy hrozí trest smrti a/nebo tam, kde LGBTI lidé jsou vystaveni mučení a špatnému zacházení, odsuzujeme tyto praktiky v souladu s obecnými zásadami EU týkající se trestu smrti a pokyny EU proti mučení a jiným krutým, nelidským či ponižujícím zacházením nebo trestáním;

161. vítáme skutečnost, že v roce 2013 z obecných zásad EU byla podporována a chráněna práva lesbických žen, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LGBTI) osob; vyzýváme EIDHR a její podpůrné organizace, aby otevřely otázky týkající se LGBTI práv v politickém dialogu a dialogu o lidských právech se zeměmi třetího světa a v multilaterálních fórech; zdůrazňujeme, že je důležité, aby EIDHR a organizace pokračovaly ve zvyšování povědomí o LGBTI právech v politických dialozích a dialozích o lidských právech a opřeli se o EIDHR podporou organizací hájící práva LGBTI osob neboť ta jim umožňuje napadnout homofobní a transfobní zákony a diskriminaci LGBTI osob, pomůže zvýšovat povědomí široké veřejnosti o diskriminaci a násilí, které zažívají lidé různých sexuálních orientací a genderových identit a pomůže zajistit poskytování pomoci při mimořádných událostech (včetně psychosociální a lékařské pomoci, zprostředkování a reintegrační asistence) pro ty, kteří potřebují takovou podporu;

162. bereme na vědomí legalizaci manželství osob stejného pohlaví nebo stejného pohlaví civilními úřady ve stále větším počtu zemí – 17 doposud – na celém světě; vyzýváme orgány EU a členské státy, aby dále přispěly k úvahám o uznání manželství osob stejného pohlaví v občanské sféře v otázkách politických, sociálních, lidských a občanských práv;

163. vyzýváme Evropskou komisi a WHO o odstoupení od požadavků zařazování transsexuálních mužů a žen do seznamu duševních poruch a poruch chování; vyzýváme Komisi, aby posílila své úsilí o ukončení patologických závěrů transgender identit; vybízíme státy, aby zajistily rychlé, dostupné a transparentní postupy uznávání pohlaví, které respektují právo na sebeurčení;

164. vítáme rostoucí politickou podporu zakázů sterilizace jako požadavek na uznání právní rovnosti žen a mužů, jak je vyjádřeno zvláštním zpravodajem OSN pro otázky mučení, a podporujeme názor, že tyto požadavky by měly být zkoumány a posuzovány jako porušení práva na tělesnou integritu a sexuálního a reprodukčního zdraví a práv občanů;

165. vítáme zrušení moldavského zákona z října roku 2013 zakazujícího „šíření jiných vztahů, než těch, které nesouvisejí s manželstvím nebo rodinou“, a vyzýváme ostatní země v regionu, aby následovaly tohoto moldavského příkladu;

PS: za odkaz děkuji naší anonymní, ale pls zdržte se komentů, pokud nemáte k věci co jinak objektivně napsat…Diskuze je moderovaná.

One Comment to

“A co na to Evropský parlament?”

  1. On Březen 25th, 2015 at 21:51 Anonym Says:

    things trans people should not have to do in order for you to respect our gender identities:

    — be diagnosed with a disorder
    — experience violence
    — say we were born this way
    — change the way we look
    — have state validation
    — change our names
    — modify our bodies
    — aspire to cis beauty norms
    — perform white gender norms
    — anything, tbh

    U některých bodů by do tohoto neměly být nucení nejen transgender ale ani cis gender lidičky.

Email will not be published

Website example

Your Comment:

 
  • Přihlásit se