Lonely – transgender blog

Dominika byla proměněna…

Den s velkým D, to není Apríl

Duben1

Včera mi nebylo po tom Fortransu dobře, bolelo mne tak břicho, že jsem se svíjela bolestí. Musela jsem si lehnout do postele a v pravidelných intervalech se mi svíraly všechny vnitřnosti. Myslela jsem, že to nevydržím. V tu chvíli přišla Gwen, ta z chodby, postavila se ke mne, já byla napůl přikrytá až po hlavu a říká mi: „Já si to myslela, to neutrální jméno a pak jsem viděla ten dilatátor. Teda holka, já ti nezávidím.“ Prý se pěkně oblékám mi vkazuje její přítelkyně. To potěšilo. Prohodily jsme pár slov jestli jsem na tom psychicky dobře a připravená na operaci a že se staví později. Ten Fortrans prý musím vypít na ex, jinak se tím budu trápit celý den. Sestřička mi donesla třetí a poslední konvici a tu už jsem na ex dala, chtěla jsem mít ty bolesti už za sebou.

Později přišel pracovník a říká, že se musím dole oholit. A já zas, že mám epilaci. Nějak to nedovedl pochopit, že se holit nemusím. „Ale musíte, říkaly to sestřičky.“ „Ale já tam nic dole nemám, co by šlo oholit.“ „Mám vám to osobně zkontrolovat?“ Začal vyhrožovat. Nechtěla jsem se hádat, tak si říkám, že jakože půjdu a mezitím se stejně osprchuji.

Pak přišla Gwen znovu. A začala vyprávět, jaké to před třičtvrtě rokem měla, protože teď tu je jen do neděle na poslední plastice. To snad není možný, ona má přítelkyni a ještě čtyři děti a všechny jsou to holky? Šest holek tak žije v jedný domácnosti. Já si to nedovedu vůbec představit. Pak má ještě kluka, ale ten žije s předchozí přítelkyní. Mít taky takovou velkou rodinu by bylo fakt super. Říkala, že tu před tři čtvrtě rokem byla společně s Viki, která se má stavit i za mnou. Ten trans svět je vážně dost malej. Několikrát se ujišťovala, jestli jsem na tom psychicky dobře, že ty tři holky, co tady byly minule, to nějak dobře nezvládly a trochu jim hráblo. Jedna prý znovu ze sebe začala dělat chlapa, další se zhroutila, protože ji zároveň s operací opustil přítel a tak. Kecaly jsme spolu tak tři hodiny úplně o všem, o rodině, o dětech, o doktorech, o životě před i po. Nasmály jsme se a bylo to super.

V osm hodin mám mít operaci, prý se mne ještě jednou zeptají, jestli to opravdu chci podstoupit. Psychicky jsem na tom dobře, jsem odhodlaná. Vůbec jsem nepřemýšlela nad tím, jestli bych si to ještě měla rozmyslet. V noci jsem spala dobře, padla devátá hodina a to už všichni slušní lidi spí. Ani fortrans mne už neotravoval, jen sestřička v deset s práškem na uklidnění a injekcí do břicha, kterou jsem dostala i teď ráno. Operace bude trvat tak tři hodiny podle plánu a pak skončím na JIP, kde bude prý hrozná zima, ale nemám se bát, že mi pak Gwen přijde obléct teplé ponožky. Na pokoji budu opět druhý den a pak už jen ležení. Včera sem Markétka ještě do komentů psala, že po tom týdnu si teprve budu moci udělat kafe(já asi čaj), aniž by mne to unavovalo a musela bych po tom opět dlouho ležet. Jenomže nevím, jak to budu po tom týdnu zvládat doma, až přijedu. Nikoho nemám, jsem lonely a budu se muset dostat co nejdříve do nějaké soběstačnosti, abych neumřela hlady. Takže nevím, jak sem budu dál přispívat. Možná si tu udělám pauzu.

posted under Můj Timeline
2 komentáře to

“Den s velkým D, to není Apríl”

  1. On Duben 1st, 2016 at 6:50 Erin Says:

    Dominika drzim ti palce nech operacia dopadne v poriadku.

  2. On Duben 1st, 2016 at 22:36 Jana Jelenar Says:

    Držim palce…

Email will not be published

Website example

Your Comment:

 
  • Přihlásit se