Lonely – transgender blog

Dominika byla proměněna…

Do tajů našeho mozku I.

Srpen25

Ačkoliv ne všichni transgendeři pociťují nepohodlí dané nesouladem mezi tělem přiřazeným od narození a identifikovaným pohlavím, někteří mohou pociťovat trápení vyvolané stresem a frustrací, pokud není dostupná včasná hormonální substituce nebo SRS. Vzhledem k tomu, že nám etiologie rodové dysphorie není doposud známá, předpokládá se, že fetální sexuální(pohlavní) diferenciace mozku během druhé poloviny těhotenství neodpovídá rozvoji zbytku těla u transgenderů. Už tento předpoklad naznačuje, že neuroanatomické rysy, jež bývají odrazem neznámých příčinných procesů, budou identifikovatelné v našich mozcích. Aneb přečetla jsem za vás.

K dnešnímu dni se mnoho studií zabývala morfologií mozku spojenou s genderovými rozdíly. Nejprve se v počátečních fázích zkoumaly rozdíly pomocí magnetické rezonance závislé na ručních nebo poloautomatizovaných technikách [ref 1] a [ref 2], avšak s rozvojem s Voxlovou morfologií se již nyní dají porovnávat celé oblasti mozku. Mnoho následných studií publikovalo rozdíly mezi pohlavími pokud jde o objemy specifických struktur uvnitř mozku [ref 3] a [ref 4]. Kromě toho byly tyto studie také doplněny o zkoumání rozdílů na magnetické rezonanci, zkoumající koritikální tloušťky v celém mozku [ref 5] a [ref 6].

V nedávno publikované metaanalýze studií magnetické rezonance pomocí voxlovy morfologie založené na poskytování měření regionálních objemů hustoty šedé kůry mozkové se dospělo k závěru, že rozdíly mezi pohlavími se nalézají zejména v oblastech insuly(související s lidským vědomím), limbických struktur(související s emocemi, chováním a motivací), bazálních ganglií(mající za úkol kontrolovat motorické pohyby, učení a poznávání), thalamu(sensorické a motorické signály mozkové kůry), jazykových kortikálních oblastech a cerebellum(motorické a kognitivní funkce) [ref 7]. Přechozí studie již naznačovaly rozdíly výskytu bílé hmoty mozkové v cerebellum, cerebrálních lalůčcích a corpus callosum. [ref 8] a [ref 9]

Všechny studie magnetické rezonance tak vesměs poukazovaly na rozdíly mezi  pohlavím mozku v souvislosti s genitálními charakteristikami. [ref 10] [ref 11] a [ref 12]  Tyto studie byť však poukázaly na rozdíly mezi objemy mozkových struktur, zároveň však také poukázaly na to, že tyto rozdíly by bylo možné aplikovat pouze jen tehdy, pokud by rozdíly mezi pohlavími byly vysoce dimorfní. Lidský mozek tak nemůže být rozdělen pouze na mužský vs. ženský mozek, pokud do toho započteme ještě vzhled genitálií. [ref 13] Stejně tak roste i společenský směr, který pohlaví chápe jako určité kontinuum či fluidum spíše než doposavadní bigenderové rozlišení. [ref 14]

První studie zaměřená na transgender ženy pomocí magnetické rezonance použila metodu ROI(region of interest) v oblasti corpus callosum a nepřinesla žádné znatelné rozdíly mezi cisgender muži a transgender ženami. [ref 15] O deset let později jedna studie uváděla, že corpus callosum je u transgender žen shodný s jejich identitou. [ref 16] Následovaly další čtyři studie, které zkoumaly šedou kůru mozkovou vůči cisgender protějškům. První z těchto studií prokázala, že více šedé kůry mozkové bylo u hormonálně neléčených trangender žen oproti cisgender mužským protějškům. [ref 17] Druhá ze studií prokázala vyšší výskyt šedé kůry mozkové v temporo-pariental spojnici, dolní frontální kůře a insulární kůře pravé hemisféry stejně tak i v rozdílech objemů putamenu a thalamu. [ref 18] Třetí studie Voxelu u transgender žen zaznamenala nižší objem šedé kůry mozkové v oblastech levého angular gyrus a inferior pariental lobule. [ref 19] Čtvrtá studie hodnotila adolescenty a zaznamenala nižší objem bilaterálně cerebellumu a hypothalamu než u cisgender chlapců. [ref 20] Další dvě studie specializované na tloušťku kůry prokázaly konzistentní výsledky, tj. vyšší tloušťku kortikální tkáně než u cisgender mužů. [ref 21] a [ref 22] Výše uvedené studie byly vždy heterogenní a první až třetí studie detekovaly vyšší výskyt šedé kůry mozkové v oblastech angular gyrus, insuly a putamenu, což může hypoteticky znamenat v případě druhé a třetí studie odlišné vnímání vlastního těla, protože tyto oblasti jsou spojené s neuronovou sítí. Pouze jedna(ta druhá) studie ověřovala bílou hmotu mozkovou a ověřila, že u transgender žen bez HRT je nižší výskyt bílé hmoty mozkové v předcentrální oblasti. To však ale nezakládá na konečném vysvětlení, protože mikrostruktura bílé hmoty byla doposud hodnocena pomocí difuzního tenzoru DTI.  Další následná studie však ukázala, že frakční anizotropie několika fasciculů u transgender žen bez HRT je někde na půli cesty mezi ženským a mužským mozkem. [ref 23] Další studie nenalezla žádné rozdíly v frakční anizotropii u transgender žen, cisgender žen a mužů, i když přeci jen střední difuzivita byla vyšší u transgender a cisgender žen oproti cisgender mužům.

Celkově tyto studie magnetické rezonance přinesly poznatky, že mohou existovat regionální rozdíly v rozložení šedé kůry a bílé hmoty mozkové. Doposud zjištěné vzory však nejsou zatím jasně spojeny s charakteristikami ženského mozku, čímž se zvyšuje pravděpodobnost, že rozdíly v objemech struktur mozku nemusí nutně souviset s feminizací. [ref 24] Všechny výše uvedené studie byly provedeny před hormonální substitucí. A zde přichází na řadu zkoumání dle odlišných definic. Tři studie pomocí Voxelu zkoumaly vliv cirkulujících pohlavních steroidů na cisgender osoby a jednoznačně došly k závěru, že:

a) pohlavní hormony ovlivňují organizaci šedé kůry mozkové v kortikálních oblastech v dospívání a dospělosti [ref 25]
b) zvýšené hladiny testosteronu u chlapců jsou spojeny s rozdíly v amygdale a hyppocampu [ref 26]
c) zvýšené hladiny estrogenů u dívek souvisejí s pohlavními rozdíly [ref 27]

Další studie magnetické rezonance založené na ROI zkoumaly po dobu čtyř měsíců vliv hormonů na transgender ženy. Jejich výsledkem se prokázala redukce objemu mozkových tkání směrem k proporcem „ženského mozku“. [ref 28] V jiné studii byl hodnocen vliv hormonů před a po šesti měsících HRT hormonální substituce a bylo zjištěno, že pohlavní hormony jsou spojeny se sníženou kortikální a subkortikální strukturou. [ref 29]

V tomto prvním díle jsem vyčetla mnoho studií, které se zabývaly genderovými rozdíly uvnitř našich mozků. Nejprve jsme nabyli představu, že něco jako mužský a ženský mozek přeci jen existuje, jenomže to by v praxi fungovalo právě jen v případě vysoké dimorfnosti mezi oběma pohlavími a hlavně nezávisle na tom, kdo jaké má genitálie a když do toho ještě zamotáme transgender mozky, všechno se má úplně jinak. Existují oblasti mozku, které naznačují, že u transgender lidí je ta fáze někde na půli cesty mezi námi zidealizovaným ženským a mužským mozkem, avšak pokud vezmeme v úvahu, že právě onen ženský a mužský mozek je do značné míry ovlivněný působením hormonů, narazíme zde na základní předpoklad a to ten, že transgender ženu MtF testosteronem rozhodně nevyléčíte. Jak je tedy možné, že ta fáze mezi rozdíly se může později na HRT ubírat pouze jedním směrem ke spokojenosti transgender člověka?

  1. The journal of neuroscience 1991 – Allen LS, Richey MF, Chai YM, Gorski RA.
  2. Oxford Cerebral cortex 2001 – Goldstein JM, Seidman LJ, Horton NJ, Makris N, Kennedy DN, Caviness VS Jr, Faraone SV, Tsuang MT.
  3. Neuroimage 2010A. Veronica Witte, Markus Savli, Alexander Holik, Siegfried Kasper, RupertLanzenberger
  4. Neuroimage 2001Catriona D.Good, Ingrid Johnsrude, John Ashburner, Richard N.A.Henson, Karl J.Friston, Richard S.J.Frackowiak
  5. Oxford Cerebral Cortex 2006Elizabeth R. Sowell, Bradley S. Peterson, Eric Kan Roger, P. Woods, June Yoshii, Ravi Bansal, Dongrong Xu, Hongtu Zhu, Paul M. Thompson, Arthur W. Toga
  6. Neuroimage 2010Bin Lv, JingLi, Huiguang He, Meng Li, Mingchang Zhao, Likun Ai, Fei Yan, Junfang Xian, ZhenchangWang
  7. Neuroscience & Biobehavioral Reviews 2014Amber N.V.Ruigrok, Gholamreza Salimi-Khorshidi, Meng-Chuan Lai, Simon Baron-Cohen, Michael V.Lombardo, Roger J.Tait, JohnSuckling
  8. Neuroimage 2001Catriona D.Good, Ingrid Johnsrude, John Ashburner, Richard N.A.Henson, Karl J.Friston, Richard S.J.Frackowiak
  9. Oxford – Brain a journal of neurology 2013Meng-Chuan,, Lai Michael, V. Lombardo, John Suckling, Amber N. V. Ruigrok, Bhismadev Chakrabarti, Christine Ecker, Sean C. L. Deoni, Michael C. Craig, Declan G. M. Murphy, Edward T. Bullmore, MRC AIMS Consortium, Simon Baron-Cohen
  10. Psychoneuroendocrynology 1991 – Witelson SF
  11. Nature reviews neuroscience 2006 – Cahill L
  12. Nature neuroscience 2011 – McCarthy MM, Arnold AP
  13. PNAS 2015Daphna Joel, Zohar Berman, Ido Tavor, Nadav Wexler, Olga Gaber, Yaniv Stein, Nisan Shefi, Jared Pool, Sebastian Urchs, Daniel S. Margulies, Franziskus Liem, Jürgen Hänggi, Lutz Jäncke, and Yaniv Assaf
  14. Hormone resarch in paediatrics 2016 – Meyer-Bahlburg HF, Baratz Dalke K, Berenbaum SA, Cohen-Kettenis PT, Hines M, Schober JM.
  15. Archives of sexual behavior 1991 – Meyer-Bahlburg HF, Baratz Dalke K, Berenbaum SA, Cohen-Kettenis PT, Hines M, Schober JM.
  16. IEEE Engineering in Medicine and Biology 27th Annual Conference 2006 Y. Yokota ; Y. Kawamura ; Y. Kameya
  17. Neuroimage 2009Eileen Luders, Francisco J.Sánchez, Christian Gaser, Arthur W.Toga, Katherine L.Narr, Liberty S.Hamilton, Eric Vilain
  18. Oxford Cerebral Cortex 2011Ivanka Savic, Stefan Arver
  19. PLOS 2013 – Lajos Simon, Lajos R. Kozák, Viktória Simon , Pál Czobor, Zsolt Unoka, Ádám Szabó, Gábor Csukly
  20. Psychoneuroendocrinology 2015 -Elseline Hoekzema, Sebastian E.E. Schagen, Baudewijntje P.C. Kreukels, Dick J. Veltman, Peggy T. Cohen-Kettenis, Henriette Delemarre-van de Waal, Julie Bakker
  21. Cerebral Cortex 2012Leire Zubiaurre-Elorza, Carme Junque, Esther Gómez-Gil, Santiago Segovia, Beatriz Carrillo, Giuseppina Rametti, Antonio Guillamon
  22. Scientific Research 2012 – Eileen Luders, Francisco J. Sánchez, Duygu Tosun, David W. Shattuck, Christian Gaser, Eric Vilain, Arthur W. Toga
  23. Journal of Psychiatric research 2011Giuseppina Rametti, Beatriz Carrillo, Esther Gómez-Gil, Carme Junque, Santiago Segovia, Ángel Gomez, Antonio Guillamon
  24. Archives of sexual behavior 2016 – Antonio Guillamon, Carme Junque, Esther Gómez-Gil
  25. Neuroimage 2010A. Veronica Witte, Markus Savli, Alexander Holik, Siegfried Kasper, Rupert Lanzenberger
  26. Cerebral Cortex 2009Susanne Neufang, Karsten Specht, Markus Hausmann, Onur Güntürkün, Beate Herpertz-Dahlmann, Gereon R. Fink, Kerstin Konrad
  27. Psychoneuroendocrinology 2009 – Jiska S. Peper, Rachel M. Brouwer, Hugo G. Schnack, G. Caroline van Baal, Marieke van Leeuwen, Stéphanie M. van den Berg, Henriëtte A. Delemarre-Van de Waal, Dorret I. Boomsma, René S. Kahn, Hilleke E. Hulshoff Pol
  28. Clinical & Translation Endocrinology 2006 – Hilleke E Hulshoff Pol, Peggy T Cohen-Kettenis, Neeltje E M Van Haren, Jiska S Peper, Rachel G H Brans, Wiepke Cahn, Hugo G Schnack, Louis J G Gooren, René S Kahn
  29. The Journal of Sexual Medicine 2014 – Leire Zubiaurre-Elorza, Carme Junque, Esther Gómez-Gil, Antonio Guillamon
posted under Dokumenty o TS
10 komentářů to

“Do tajů našeho mozku I.”

  1. On Srpen 26th, 2018 at 16:01 Eliška Liška Says:

    Píšeš už tak zajímavá a rozsáhlá kompendia, že by stálo za to v nich používat akademický citační aparát, ne jenom „ref“ a hyperlink.

    Možnou přestřelku na téma formátu použitého aparátu (APA, Chicago, ISO, Harvard, …) bych hned v zárodku utloukla argumentem pro APA, že pokud by se ti nechtělo dělat skutečný aparát (tzn. sepisovat podle nějakých pravidel v daném pořadí a kurzívou či tučně celé informace o autorovi článku, což je opruz, pokud si na to aspoň nestáhneš plugin), pak aspoň při zmínce v textu by mohlo být místo [ref] napsáno a hyperlinkováno (Allen, Richey, Chai, & Gorski, 1991), takže hned při čtení by bylo vidět, o jak starý článek se jedná a jestli se v dalších použitých citacích opakuje jméno autora, což hned brnkne do nosu, že někdo se tomu systematicky věnuje.

    A tento formát citace v textu je společný (nebo proklatě podobný) u několika různých citačních předpisů.

  2. On Srpen 26th, 2018 at 16:50 Dominika Says:

    V článku šlo spíš hlavně o tu závěrečnou myšlenku než o samotné studie. Přišlo mi hrozně skvělý a zajímavý pohrávat si s myšlenkou mužského a ženského mozku a zároveň tuto myšlenku v jednom článku popřít. To, že se pak odkazuji v ref na studie, mi už v tom zápalu nějak nezáleželo a z lenosti jsem je nezmínila. Spíše pokud by někdo remcal, že to není vědecky podloženo, tak tím odkazem si to může zjistit, že jsem si to nevycucala z prstu. Ono hlavně jestli si dovedeš představit, je hrozně těžké napsat ani ne tak dlouhý článek jako spíš si srovnat ty všechny studie, prolistovat výtahy z nich a vytvořit z toho všeho nějaký závěr.

    Pro tebe speciálně vypsáno.

  3. On Srpen 26th, 2018 at 18:49 :-) Says:

    Vědecké hypotézy na nevědecky vedenou změnu pohlaví. Proč ne 🙂
    Oni si to všechny ty basující trans Andrejky, trans Nikolky, trans Barušky a další basující trans ženy, třeba přečtou, ale to je tak vše. Ale že by je to nějak uklidnilo před každodenní realitou TRANS / CIS, že by jim to zázračně pomohlo, vrátilo životní optimismus, zlepšilo spokojenost se změnou pohlavi, to se zajisté nestane.

  4. On Srpen 26th, 2018 at 19:43 Dominika Says:

    Ony si ty Andrejky, Nikolky a Barušky přečtou tento článek, ale k ničemu jim nebude, protože není psaný pro ně. Toho pravého rozměru nabude až v době, kdy se budou víc ozývat vědecké snahy na zjištění podstaty transsexuality v mozku, genech apod. Věda a doba pokročila a pokud by se přeci jen něco takového našlo, jakože má skončit za rok ještě jedna velká studie zaměřená na porovnávání DNA 10tis cis a 3tis TG, je tu pořád varování, že to může znamenat prostor pro různé reparativní terapie a tento článek dokazuje, že nic není tak jednoznačné.

    Se zneužíváním a šikanou spojenou se stigmatizací mám vlastní zkušenosti, kdy stačí dát jeden podnět a hned by mne půlka tohohle národa zatkla a podobně vyšetřovala, ne-li mne léčila z toho. Ty moc ten přínos nevidíš, já ano a navíc mne tohle baví si číst.

  5. On Srpen 26th, 2018 at 22:27 :-) Says:

    Však nám v současnosti, více nežli jindy, hrozí návrat / úpadek do „středověku“ v mnoha ohledech, a nejen v pomocí transgender lidem.
    Lidé se na popud politických zrůd nechávají ovlivňovat (davovou populistickou politickou masáží a propagandou si nechavají vymývat mozky za kus žvance ) stále snadněji a snadněji.
    Vědcům a vzdělaným se dnes věří méně a méně, za to však vypočítavým zvráceným zrůdným politikům důveřuje stále větší a větší dav a sedá jim na lep.

    To je společnost ve které se nacházíme.

    Zbrojí se, a to tak že strašně moc, stojí to neuvěřitelné prachy, avšak prachy pro dobre veci, pro staré, potřebné a slabé lidi nejsou, není vůle.
    Ať si to tedy konečně ty mača z Ruska, Ameriky, Asie a Evropy na ferovku rozdají s tim všim zavšivenym válečným potencialem který neustále produkuji a bude konečně klid.

  6. On Srpen 27th, 2018 at 18:16 Eliška Liška Says:

    Je mi naprosto jasné, že už jenom uspořádat zajímavé myšlenky z 26 zdrojů do jednoho přehledného textu, za to bys na některých VŠ dostala rovnou bakalářský titul – už jenom za počet pramenů, i kdyby to ani nedávalo hlavu a patu a upletla bys z toho Zvířatopis pro železničáře po vzoru velryby, viz (Trnka, 1962).

    Obecně odvádíš zajímavou práci.

    Good job!

    (Trnka, 1962) TRNKA, Jiří, 1962. Zahrada. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 110 s. ISBN 000-000-00.

  7. On Srpen 27th, 2018 at 18:58 Dominika Says:

    kuju

  8. On Září 1st, 2018 at 10:50 :-) Says:

    Nucené sterilizace v České republice a ve Švédsku.

    http://zpravodaj.genderstudies.cz/cz/clanek/nucene-sterilizace-v-ceske-republice-a-ve-svedsku

    NESMÍŠ SE VZDÁT l

  9. On Září 4th, 2018 at 19:39 Eliška Liška Says:

    Ještě jedna faktická: je zde mezi laskavými čtenáři někdo, kdo se vyzná ve čtení MRI výstupů?

    Podle [28] by se měl už čtyřměsíčním podáváním hormonů změnit mozek viditelně natolik, aby to bylo patrné na magnetické rezonanci.

    Nuže z jistého důvodu já sama mám na diskovém poli celé DICOM výstupy snímků svého mozku a míchy T2,FLAIR transverzalni, T1 a FLAIR sagitalni z let 2010, 2012 a 2016, přičemž jsem začala užívat hormony 2011.

    Stejná myšlenka – zdali se něco nezměnilo vlivem hormonů – napadla i mne a tak jsem se zeptala neurologa, jestli je zřejmé, že by došlo k nějakým dalším změnám. Pan doktor neurolog chvíli šíbroval po obrazovce metrmírkou a pak pravil, že ne-e. A toto nezmiňují ani radiologové ve svých zprávách, které jsou součástí DICOMu.

    Tak že bych celou dobu ďobala jenom modré placebo?

  10. On Září 4th, 2018 at 21:53 Dominika Says:

    Jako laik, který napsal tento velmi odborný článek 😀 si myslím, že optimismus a s tím spojená očekávání mohou nastartovat procesy, které mohou vést k většímu používání šedé kůry mozkové a tím i k jejímu zbytnění. Ten morfologický předpoklad zde je, že by tomu tak být mohlo, avšak samozřejmě by to mělo být vždy doplněno o socioekonomický osobnostní rozvoj na úkor prodělanému stresu v období mozkové diferenciace. To zatím vzhledem k tomu, že o tobě neurolog toho moc neví, nelze tak jednoznačně říct. Tento článek měl dokázat pomocí různých studií, že mužský a ženský mozek sice existuje, ale je spíše jen smyšlený a pak hustota šedé kůry mozkové není to samé co objem podle MRI.
    Nicméně i estrogeny fungují dobře jako placebo…nemyslíš?

Email will not be published

Website example

Your Comment:

 
  • Přihlásit se