Lonely – transgender blog

Dominika byla proměněna…

Genderová identita v rukou genů? + Podala jsem ústavní stížnost

Srpen5

trans-rally-aug2

Na úvod musím napsat něco o odezvě na mé nedávné nucené předvedení v poutech k sexuologovi, zda-li jsem duševně nemocná tím, že jsem změnila své pohlaví atd., což už jsem psala v přechozím postu. Soudkyně od té doby začala víc vyhrožovat mé advokátce, že mne opět znovu předvede k dalšímu psychiatrovi. Ukazuje tak svou přehnanou horlivost dokázat mi, že jsem duševně nemocná, i když léčbu změny pohlaví mám víc jak rok ukončenou. V úterý dokonce volala advokátce, že mám druhý den v šibeničním termínu dobrovolně přijet k psychiatrovi a ať mi to sdělí, že pokud se nedostavím, znovu mne odvezou v poutech. Samozřejmě jsem se druhý den nedostavila, protože navečer, kdy jsem se to dozvěděla bych nesehnala ani jízdenku natož se vykašlat na práci apod. Zkrátka nám tak došla trpělivost a podává se prostřednictvím advokátky ústavní stížnost na postupy soudu, ať si tyhle xenofóbní postoje zaplatí daňoví poplatníci sami včetně pozdějšího nároku na náhradu škody.

Mimochodem mi celá tato situace připadá o to víc velmi absurdní, protože poslední dobou jsem měla možnost potkat pár cisgender lidí, kteří jsou opravdoví nediagnostifikovaní psychouši. Jeden z nich mi dokonce lezl do odpadků, které vyhazuji se snahou mne donutit víc třídit odpad, protože se popelnice vyváží jednou za dva týdny. Říkal mi pak, co bych mohla ještě vyhazovat do kontejneru o kousek dál, aby byla popelnice o něco prázdnější. A to vám s čistým svědomím napíšu, že jinak odpad třídím. Daší člověk mne pronásledoval autem několik kilometrů kvůli tomu, že jsem zastavila před semaforem, který překrýval bagr a já si všimla, že na něm skočila červená. Řidič za mnou tak musel zastavit, vylezl a řval na mne, ať já „ku..a“ jedu. Kolona nekolona za mnou, na červenou se nikam cpát nebudu, abych se pak někde srazila s protijedoucími auty. Pak se na mne lepil ještě několik kilometrů, co jsem si jela pro malou, zastavil to okamžitě za mnou přímo na křižovatce, vylezl z auta a div mi nevlezl do mého. Vytáhla jsem na něj pepřový sprej a použila ho.  Nějaký Petr Švec z Jindřichovic přestal nadávat a být agresivní, ale pak se ještě cítil poškozen tím, že jsem se mu ubránila a tak volal policajty, že jsem na něj použila nepřiměřenou obranu, protože on žádnou zbraň neměl. Asi nevěděl o nedávném rozhodnutí nejvyššího soudu, že sebeobrana musí být vždycky silnější než útok, aby jej dokázala odvrátit. Prát se s lidma nechci, ani s těma, co si dovolují na ženský, ale líbit si také vše nenechám. A tak si říkám: Jeden psychouš, co je v depresích kvůli odpadu, druhý, co je agresvní na ženský a dalších sto tisíc cisgender čechů trpí podle výzkumu panickou poruchou, ale hlavně mne se bude někdo snažit prokázat, že jsem tím co dole už nemám nějak společensky nebezpečná. Nějak mi to celé hlava nebere.

Mnoho rozporuplných reakcí vyvolává i další záměr několika vědců, o kterém jsem vám chtěla napsat. Zatímco je svět ještě rožhořčen výroky Trumpa a podle studie Quinnipiacské univerzity ve čtvrtek 68% respondentů uvedlo, že transgendeři by měli sloužit v armádě, což je o málo více než se objevilo v průzkumu Reuters(58%), na druhou stranu se v tichosti plánuje studie, která transgenderům může zlepšit ale i zároveň zhoršit situaci větší stigmatizací naší odlišnosti. Pět výzkumných lékařských institucí v USA a Evropě jako jsou Vanderbilt University Medical Center, Univerzity George Washingtona, Bostonské dětské nemocnice, Vrije Univerzity v Amsterdamu a institut FIMABIS v Malaze ve Španělsku se domluvilo na společném zkoumání rozdílů v genotypech cisgender vs. transgender lidí. Tyto instituce sehnali 10tisíc genotypů lidí, přičemž 3tisíce z nich patří transgender lidem, což je už něco nepředstavitelného, že některé instituce mohou mít takový přístup k tak široké databázi krevních vzorků a extrahovaných DNA, aniž by je dobrovolně sháněli. Vedoucí studie a asistentka Medicíny na Vanderbilt Genetics Institute Lea Davisová si od studie slibuje, že pomůže pochopit jakou roli hrají geny v genderové identitě. Tato největší studie svého druhu znervózněla některé významné transgender osobnosti.

Edmiston_K

Transgender postdoktorandský vědec na univerzitě v Pittsburgu se specializací na neuroimaging Kale Edmiston se vyjádřil: „Je to nápad, který se může obrátit proti nám v závislosti na ideologii.“

K tomu dodává, že pokud se objeví příčina transsexuality byť na genetické úrovni, může  to otevřít dveře k různým reparativním terapiím podobné těm, které se snaží vyléčit homosexualitu nebo rozeznávat homosexuální lidi. Také to může vést k odmítnutí léčby lidem, jež nebudou mít dostatek biologických důkazů, že by mohly být transsexuální.

Trochu jiný postoj zaujímá transgender psycholožka a autorka tří knih s transsexuální tématikou Dana Bevanová: „Nevěřím, že by se měla nebo mohla věda zbavit snahy pochopit, co se u transsexuálních lidí děje.“

dana_bevan

Některé názory ve snaze zabránit větší stigmatizaci v souvislosti s různými duševními či genetickými poruchami uvádějí, že dvacet let mozkového výzkumu jsou dostačující k závěrům, že transsexualita je nesoulad daný již od narození. Za významnou studii se považuje studie z roku 1995 nizozemského neurobiologa Dicka Swaaba, který prokázal strukturální rozdíly mezi mužským a ženským mozkem a poté i u transgender MtF subjektů. Shluky buněk u transgender žen se více podobaly ženskému mozku. Byť tato studie byla založená pouze na 12 posmrtných transgender mozcích 🙂 , dala vzniknout novému oboru zkoumání. Mezi přední vědkyně lidského mozku patří Ivanka Savičová, profesorka neurologie na švédském institutu Karolinska a hostující profesorka na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Její studie publikované ve více jak stovkách vědeckých recenzích prokázaly u transgender mužů, že mozková spojení jsou mezi centry oslabená a začnou se posilovat až poté, co transgender člověk začne užívat substituční hormonální terapii.

dr-ivanka-savic-points-study-screen-computer-home-los-angeles

Výzkum by měl být hotov za rok a nejpozději za 18 měsíců. Je teprve ve fázi, kdy by instituce měli sehnat peněžní prostředky z místního zdravotnictví, potřebné vzorky genotypů již však mají.

Jinak je teď taková okurková sezóna na zprávičky okolo transsexuality, že se toho moc ani neděje. Včera jsem měla svátek, dostala jsem krásnou růži od mé jak jinak než drahé polovičky, která mi povětšinou říká, že jsem obarvená blondýna a taky mi pomáhá tunit mého seata s motýlkama. S ním bych se mohla pochlubit v nějakém dalším postu. Také jsem trošinku změnila účes a ostříhala si krátkou ofinu, takže si vlasy teď musím česat pořád do culíku, protože přetočený přes rameno to nevypadá moc dobře, ale takhle se mi to i líbí. Normálně lidi, zhubla jsem osm kilo intenzivním ježděním na bruslích za poslední 4 měsíce a mám konečně ploché bříško, takže na koupáku, kde jsem téměř každý den je to super, skáču radostí mít zas váhu kolem 60ti kilo. I na trénincích kickboxu, kde se prý podle mojí polovičky flákám, je to dobrý a nezadejchávám se. A také jsem si objednala na cvičení nové věci z Německa od Paffenu a jedna šikovná paní mi vyšila jmenovku. Miluju svou drahou polovičku, i o takový době jsem pořád zamilovaná.

IMG-20170723-00088

Email will not be published

Website example

Your Comment:

 
  • Přihlásit se