Lonely – transgender blog

Dominika byla proměněna…

Největší omyly v léčbě TS

Prosinec25

Pohlaví se dá naučit – John Money

John William Money se narodil roku 1921 na Novém Zélandu a zemřel roku 2006 v Marylandu v USA. Byl to údajně významný ale také kontroverzní psycholog, jež roku 2002 obdržel od německé společnosti medaili Magnuse Hirschfelda za sociálně vědní výzkum sexuality. V 60letech jeho kariéra sexuologa byla na vrcholu a začal prosazovat myšlenku, že příslušnost k pohlaví není dána narozením, ale v průběhu života se dá naučit, přičemž hlavním faktorem pro výuku pohlavního chování byl přístup rodičů. Aby John Money mohl prokázat tuto teorii, pomohla mu náhoda. V roce 1966 při obřízce jednoho chlapce z dvojčat došlo ke zkratu přístroje, kterým měla být vykonána. Místo slabého proudu byl použit silný proud, který celý chlapcův penis zničil. Zpráva se dostala na Johns Hopkinsonovu univerzitu, kde Money působil. Tuhle univerzitu zmíním ještě později. Ta se společně s rodiči dohodla, že uskuteční pokus a chlapce vychovají jako dívku a vše mu zatají. John Money tak po další roky publikoval mnoho vědeckých článků, jak se mu pokus daří úspěšně plnit. V roce 1972 se z Johna měla stát Joan.

john-joan-money

Skutečnost byla však jiná, dítě nebylo šťastné a nikdy se s rolí dívky neidentifikovalo. V pubertě se z něj zase stal chlapec. Roku 1997 byl Money obviněn z toho, že zatajoval podstatné údaje o úspěchu své teorie. Jmenoval se David Reimer a celý život tohoto Kanaďana se musel vyrovnávat s emočním utrpením, až do roku 2004, kdy ukončil svůj život sebevraždou.

Konverzní terapie a penilní pletismografie – Kurt Freund

Kurt Freund byl Čechokanaďan, který se narodil o něco dříve než Money roku 1914 v Chrudimi a který ve své práci v padesátých letech navázal na Moneyho systémové pojetí sexuality tak, že se zabýval léčbou homosexuality. Před válkou se rozvedl se svou manželkou, aby dceru uchránil před averzí kvůli tomu, že byl žid. V padesátých letech v česku uskutečnil obrovský projekt konverzní léčby averzní terapií, která se doposud používá u homosexuálních a transsexuálních lidí v USA i přes její nedávný zákaz. Tato léčba vedla k mnoha sebevraždám, protože se mnoho pacientů stále nedovedlo smířit s tím, že by měli být někým jiným. Kurt Freund ke svému dokazování této teorie vyvinul zvláštní metodu penilní pletismografie, která měřila míru vzrušivosti při promítání obrázků. Aby umocnil odpor jedinců a dosáhl žádoucího úspěchu, podával jim dopaminní apomorfin. Jeho PPG se pak využívala v komunistickém československu, i přestože v roce 1968 Money emigroval do Kanady. Zde dále podporoval svou penilní pletismografii, ale od konverzní léčby po čase upustil, protože předělat někoho i pod silnými jedovatými léky nejde. Počátky konverzní terapie do Kanady však stihl předat. Po zhoršení stavu rakoviny prostaty raději spáchal sebevraždu.

plethysmograph

Každý transsexuál je sexuální deviant – Ray Blanchard a Kurt Freund

Ray Blanchard byl v Kanadě žákem Kurta Freunda. Snažil se vycházet z poznání Magnuse Hirschfelda a jeho díla Die Intersexuelle Konstitution. V osmdesátých letech minulého století si již sexuologové byli vědomi toho, že neexistuje jen mužská a ženská heterosexualita a homosexualita, ale žili pořád v době, kdy mlžit a tajit některé informace bylo žádoucí a mohlo by ohrozit jejich kariéru. Intersexualita byla něco s čím se nutně setkávali a co by jim moho dát vodítko pro další práci. K běžným heterosexuálním orientacím tak přibyla androphilie, gynephilie a narcistická ambiphilie. Propagátorem těchto deviací byl psycholog Ron Langevin, který roku 1982 popsal Understanding and Treating Sexual Anomalies in Men. Popsala se celkem podrobně sexuální orientace mužů, žen a intersexuálních lidí a také tím vznikl Vennův diagram.

venn-diagram

Na jednu stranu je skvělé, že víte jako např. já, že jste ten „narcistický“ ambiphilní bisexuální muž před proměnou tíhnoucí spíše do spodní heterosexuální části a že nejste homosexuál, protože bisexualita vychází hlavně z narcistické ambiphilie, kterou jiní homosexuálové, gayové a lesby nemají a zároveň jste gynefiní(na ženy) a androfilní(na muže) a že máte tak ode všeho něco. Podle diagramu je heterosexualita také narcistická, ještě víc než ji mám já. Ale co bude po proměně? Kam já si ten puntík asi znovu udělám? To už tak zrcadlový není a nebude. Transsexualitu odvodil Blanchard jednoduše tím, že je u male-to-female dána autogynefilií, tj vzniká téměř pokaždé tak, že jí předchází sexuální vzrušení auto-gyne-fílie nebo auto-andro-fílie, sexuální poruchou, které předchází stav představy sama sebe jako ženy či muže. Ta může být buď travestitní v souvislosti s oblékáním hraničící s fetišismem nebo behavionární představa nějaké přiřazené genderové činnosti, která je považována za opačnou, nebo fyziologická autogynefílie, představa tělesných funkcí opačného pohlaví a nebo anatomická gynefílie, představa mít kompletní ženské tělo. Takže defacto každý transsexul je údajně vzrušivý na všechno, co je hodné opačnému pohlaví. Blanchardova autogynefilní teorie BAT předpokládá, že všichni transsexuálové MtF jsou buď homosexuální, což už je proti zdavému rozumu, jak již pokračovatel Harry Benjamin napsal a nebo zbytek jsou heterosexuální fetišisté, jak pokračoval ve výzkumu Anne A. Lawrence. Těch autogynefilních MtF deviantů mělo být dokonce 93procent všech transsexuálních lidí, kteří podstoupili SRS operaci. A bodejť by ne. Vést výzkum jen způsobem, co vás sexuálně vrušuje nevede k žádné definici transsexuality. Být já tři roky post-op, s čistým svědomím, zaškrtnu kolonku, že poslední půl rok jsem při jakékoliv intimnosti byla v dámském, protože tak víc jak jeden rok žiji. Připomenu, že dotazník mne stále po jeho vyplnění považuje za homosexulního muže nebo heterosexuálního devianta. Ono v pánských bombarďákách a ponožkách to žádné terno není, co si budeme povídat, zkuste si v tom připadat sexy i vy ostatní ženy. Jenom já jsem tím pádem fetišistka a protože si sama sebe v mužském světě představit nedokážu a ani dříve, jsem autogynefilka jako vyšitá. V době po roční hormonální terapii, kdy tyhle věci podle mne běžně mohu prožívat jako žena, se chci nejen cítit přitažlivá, ale také vím, že jen o té sexuální přitažlivosti to pokaždé není. Ano mám možná podle této teorie autogynefilní zkušenosti, ale to protože jsem a považuji se dlouhodobě za ženu, představa sebe sama znovu v té chlapské předložené homosexuální nebo heterosexuální fetšistické roli se ke mne opravdu nehodí. 99procent svého času působím jako běžná žena a na sex nemyslím, nemám však nikdy potřebu to vše zase ze sebe odhodit a vrátit se do role toho muže, mám jen potřebu normálně fungovat. Jestli mi rozumíte, chci být žena, vlastně behaviorálně jsem jí byla už v dětství, kdy mne babička a máma naučily plést a vyšívat a v té době jsem o nějaké sexualitě neměla ani páru. Naučily mne také šít a vytvářet si své obečení. Když jsem si ušila své první triko ještě před pubertou, tak to nebylo kvůli tomu, že bych byla nějaký fetišista, ale protože jsem sbírala samolepky bárbín a připadalo mi to normální. Chci mít ženské tělo proto, že to považuji za komplexní a normální a ne nějaký vzrušující. Ve výsledku dělám ženskou činnost, oblékám se jako žena, chci tak vypadat a mít ženské tělo. Jsem tím pádem autogynefilní ve všech bodech.  Celá Blanchardova teorie je pro mne jeden velký sexuální úlet. Za vnucování homosexuální role a fetišismu byla celá Blanchardova teorie později zpochybněna. Při dalším průzkumu se prokázalo, že 93procent biologických žen jsou také autogynefilní. Blanchard jen vedl průzkum transsexuálních žen vs. žen tak, aby nemohl být nikdy obviněn z nějakého sexismu. Sexismus vůči transgender ženám se asi za sexismus pokládat nedá?

Why I’am trangender

Blanchard sice motivačně transsexualitu odlišil od travestitismu a fetišistických představ, nedovedl se nikdy oprostit od sexuálně motivovaných přeměn transgenderů, které měly z větší míry citový charakter. Dalo by se mluvit o tom, že transgendeři svým nonsexuálním cítěním ve svých přeměnách předehnali sexuology, kteří stále za jejich touhou viděli jen ten sex. Těch 93procent údajných deviantů se po výrazné kritice publikace J. Michaele Bayleyho The man who woud be queen smrsklo na méně než dvě procenta. Ray Blanchard stál však za poslední americkou národní klasifikací mentálních poruch, jež nahrazuje mezinárodní klasifikaci nemocí ICT. Jsem transgender proto, že žít v jiné roli mi nepřísluší a nedovedu se s tím ztotožnit, jakákoliv kontroverze a averze ať už je nepřímá nebo vnucená vůči mne vede jen k frustraci a depresím, na poli sexuality je mé vyjádření ženskosti pak jen pouhá tečka v nějakém grafu, který můžete snadno zmanipulovat. Kniha byla rozdělena do tří částí, první se skládala z příběhu chlapce, který toužil stát se dívkou, dále příběhu muže, který procházel přeměnou a příběhu ženy, která kdysi byla muž. V první části popírá zástěrky Kurta Freunda, kde tendence přiřazení sociální role neodrážejí skutečný stav chápání sebe sama v přiřazené roli, což začíná slibně, avšak pokračují přes homosexualitu transsexuálních osob a končí konstatováním, že všechny jsme buď homosexuání  nebo nějak sexuálně zaujaté.

The-man-who-would-be-queen-michael-bailey

Svou kritiku napsalo mnohu vědců včetně Joan Roughgarden. Je to zcela pochopitelné, protože v 99,9 času na nějaké autovzrušení nemyslím a přesto chci přeměnu dokončit. Opět lidé a někteří psychologové míchají do transsexuality jen ten sex.

Johns Hopkins Univerzity

Na Johns Hopkins univerzitě a klinice působil John Money. Doposud se na ní používá reparativní konverzní léčba. Je považována za nejtransfóbnější institut v severní americe.

the-scary-science-at-johns-hopkins-universityx750

Jedná se zde o pokračování transfóbních myšlenek, kdy institut bere peníze od vlády, aby mohl říkat, že translidé nepotřebují žádnou lékařskou pomoc. Ignorují se zde standardy lékařské péče, o kterých jsem psala nedávno v souvislosti s žalobou na Minnesotu. Za největšími propagátory je xenofóbní Americká rodinná asociace. Jejím ředitelem je Dr. McHugh, pravověrný katolickobiskupské církve. Odsunuli myšlenku, že kněží by mohli být pedofilové, podle Amicuse konstatovali, že homosexualita je jen pouze volba a desetiletou dívenku nutili otěhotnět a donosit dítě po znásilnění. Scary psychiatrická klinika jak vyšitá z hororového příběhu. Tato univerzita si od všech zmíněných psychologů vzala vždy pokaždé něco. Transgender ženy nazývá karikaturami žen, nenáviděnými gayi nebo perverzními heterosexuály. Od roku 1981 do roku 2014 se podíleli na programu na zákazování a krytí lékařské péče transsexuálním lidem. Byť nějaké snahy o změnu ze strany zaměstnanců byly a univerzita je pokaždé dementovala. „Na univerzitě jsme zastavili veškeré konverze pohlaví, jediná správná léčba je psychoterapie a medikamenty.“ Univerzita má mnoho případů, kdy léčbu vnucovala těm, kteří s ní nesouhasili.

„Byl jsem poslán do JHU, hned mi bylo účtováno 900 dolarů za předpis hormonů, které jsem neviděl. Na příjmu měli hodně sexuálních otázek, Dr. Chester Shmidt ke mne přišel a pořád se snažil najít nějaké spodní prádlo a že jsem fetišista a pak křičel jak můj předchozí terapeut mohl naplnit moji mysl takovými nesmysly. Hodinu mne napadali kvůli mé identitě a bylo to vyčerpávající. “

Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health je svými doporučeními pozadu za ostatními, drží se stále výše uvedených standardů.

posted under Dokumenty o TS
6 komentářů to

“Největší omyly v léčbě TS”

  1. On Prosinec 25th, 2015 at 22:38 Šárka Says:

    Muž nebo žena uvěznění v opačném těle patří k tématům, která v mnohých vyvolávají zvědavost, v jiných nepochopení a v některých dokonce zhnusení.
    Fenomén transgender osob je veskrze záležitost moderního člověka. Ne, že by se tato problematika v minulosti nevyskytovala – už Cassius Dio, římský historik narozený kolem roku 160 n. l., líčil hrůzný příběh pokusu o operaci, během které mělo dojít ke změně pohlaví. Potíž je ale v tom, že navzdory všemu, co o transsexualitě víme a jak ohebně používáme slovo gender, jsme i v 21. století v chápání konkrétnosti pohlaví stále tvrdohlavě staromódní.

    http://www.okmagazine.cz/trans-generace–1972

    —-

    Kolik procent lidí v cis gender populaci je transsexuály zhnuseno, kolik procent jich transsexuály nechápe a nepřijímá, v kolika procentech transsexuálové vyvolávají převážně zvědavost, a konečně kolik procent lidí v populaci s transsexuály nemá žádný problém a respektuje je.

    Zajímal by mě takovýto průzkum, abych věděla v jaké společnosti a mezi jakými lidmi vlastně žiji.

  2. On Prosinec 26th, 2015 at 9:57 Lenka Says:

    Na fotce malý kluk s dlouhými vlasy, na tom je vidět jak se tělo liší již od narození. Byl i rozhovor, že ho lidi brali za kluka v šatičkách. Taková terapie byla předem odsouzena k nezdaru, i kdyby šlo nějak identitu změnit. Ale aspon je vidět, že se špatným tělem se nedá fungovat.

    Blanchard říkal jen to, co mu říkali ty, které k němu chodí a chtějí se stát ženami. Za to, že za ním chodí, ty které vzrušují třeba silonky, nemohl. ženu/muže vzrušuje vždy v představě podle orientace druhá osoba a ne oblečení, vlastní tělo. Takže když za ním chodili takoví, tak z toho utvořil takovou teorii.

    A terapie – adaptace na špatné tělo tu probíhá normálně. Sexuolog uvede do stavu – RLT se směšným tělem ještě a prezentuj identitu, šílěně ponižující a když se tělo nezmění tak je to šumák všem.

  3. On Prosinec 26th, 2015 at 16:23 Ezechiel 2517 Says:

    @lenka když se podíváš na wiki na zbytek léčby doktora Money, tak se divím, že neměl na krku žalobu už tehdy. formálně máš pravdu. nejde to použít jako jednoznačné vyvrácení hypotézy výchovy.
    Tu nehodu měl v 7 měsících a ve 22 měsících podstoupil orchiektomii. Vaginoplastiku/klasické SRS však nikdy neměl. Ano to, že ve škole moc passing neměl, navíc děti nejsou tak blbý jak si myslíme a tak se dá předpokládat, že už před pubertou přišel na to, že holčičky maj dole něco jiného, než ten vývod co tam měl on.
    Ostatním trans taky všichni ve škole říkaly, že jsou kluk, a stejně jsou z nich holky. Navíc i tady jsou články o dětech, které svou transsexualitu jasně vyjadřují už ve 4 letech. Proto mi teorie, že by se jádrová identita měnila ve školním věku připadá nevěrohodná.
    Tam by záleželo jak důkladně z něj rodiče vychovávali holku okolo toho jednoho roku. Ale u intersexxuálních dětí se ta výchova do opačného genderu taky nedaří

  4. On Prosinec 27th, 2015 at 15:36 Ezechiel 2517 Says:

    v podstatě omylem jsem narazil na docela zajímavou věc. Zjišťoval jsem co za látku je DES co se používá i jako antiandrogen. A na wiki popisují zajímavé vedlejší účinky na XY děti vystavěné v těhotenství tomuto léků

    https://en.m.wikipedia.org/wiki/Diethylstilbestrol
    „Research on DES sons has explored the long-standing question of whether prenatal exposure to DES in males may include sexual and gender-related behavioral effects and also
    intersex conditions. Dr. Scott Kerlin, a major DES researcher and founder of the DES Sons International Research Network in 1999, has documented for the past 16 years a high prevalence of individuals with confirmed prenatal DES exposure who self-identify as male-to-female transsexual , transgender , or have intersex conditions, and many individuals who report a history of experiencing difficulties with gender dysphoria .[45][46][47][48]
    A large US study, in which recruitment was not dependent on health concerns, and in which DES exposure (or lack of exposure) was confirmed for all participants, found The OR (odds ratio) for exposed men having had a same-sex sexual partner was 1.3 “

    tedy prostředí v těllotensví ovlivňuje identitu a orientaci. Pro ty co nevěřily, že se jim identita „zadrátuje v mozku“ už před narozením, že Lenka, a testy na morčatech jim nestačili je důkaz, že to funguje i u lidí.
    proč to nefunguje ve 100% případů? nevim. malé dávky ve špatný čas? Je to podmíněno genetikou? Asi jo.
    podstatné je, že si nedovedu představit psycho* mechanismus vysvětlující proč to je. Placebo efekt to být nemůže, protože v době podávání nikdo netušil, že by lék tyto účinky mohl mít

  5. On Únor 10th, 2016 at 11:27 Osamělý zápisník » Blog Archive » Antihejt VI. – Není mi to Putna Says:

    […] v odborné literatuře o gendrové dysphorii a redaktor Archives of sexual behavior. Ale to byl John Money vlastně taky. 65 letý Zucker působí na Torontském Centre for Addiction and Mental Health […]

  6. On Srpen 27th, 2016 at 22:40 Domčin transgender blog - lonely.cz Says:

    […] tak jako nejde vnutit dítěti opačné pohlaví, nelze mu vnutit přeci ani transsexualitu, viz největší omyly v léčbě transsexuality. Svádět vše na transilumináty je paranoia jak vyšitá a autoři by se měli také léčit. Po […]

Email will not be published

Website example

Your Comment:

 
  • Přihlásit se