Lonely – transgender blog

Dominika byla proměněna…

Netradiční Vánoce

Prosinec24

„Ty si googlíš bramborový salát? Já myslela, že víš jak se dělá…?“ kroutí nechápavě hlavou a říká moje skoro desetiletá dcera, kterou mám poprvé na vánoce za těch devět let, protože si konečně řekla, že chce být také se mnou a nečekat až na nový rok, kdy na mne přijde řada a ona dostane dárky, na které už dva týdny netrpělivě čeká, protože donedávna měla od ex zakázáno za mnou jet. Jenomže teď si už postavila svoji hlavu a je tu se mnou, teď vedle mne. „Chci si jenom ověřit, jak ho dělají jiní, co do něj ještě dávají a třeba najdu nějakou inspiraci.“ odpovídám. Zjišťuju, že Jamie Oliver ho dělá ze čtyř ingrediencí, bez majonézy a bez vajíček, hmm dietní. TVG dijonskou hořčici jsem zapomněla koupit, teď už to nezachráním, když mají všude zavřeno, tak bude tradiční, ale vařit do něj vajíčka se mi příčí, když jsem je tak dlouhou dobu omezila na úplné minimum. Zjišťuju, že Roman Paulus do něj strká kuřecí vývar, což mu je podobné, ten on by dával všude, aby to mělo chuť. A Halina Pawlowská zas do něj dává červenou řepu, jak typický důvod zamaskovat červenou barvou vánoční obžerství. To my jako děti jsme měli bramborový salát v desetilitrovém hrnci a jedli jsme ho i na nový rok, takže ho moc ani nemusím.

Volám malý, že se trochu s nákupem opozdím, protože jsem v lídlu žádné vegetariánské řízky nenašla, až na vege zmrzlinu a ta mi je k ničemu. Jedu do kaufáče, tam právě mají výborné řízky ale stejně jsem zklamaná, protože gordon bleu naplněné brokolicí už dlouho nemají. Ty nám naposledy oběma moc chutnaly, hmmm ty  bych mohla jíst pořád.  Vánoční perníčky mizí závratnou rychlostí a nejvíc jich asi snědla kočka, která nám je ze stolu pořád krade. „Co budete mít k obědu?“ „Řízky, protože my kapra nepapáme.“

Ráno balím dárky, když malá ještě spí a mezi tím přemýšlím, kam je schovám. Do toho dělám zmíněný salát, peču dortíky na snídani a dělám ananasový džus. Mutitasking jak vyšitý, což mi pořád připomínají mí kolegové v práci, že dovedu dělat víc věcí najednou. Říkám si, že z dárků bude mít určitě ohromnou radost jak malá, tak moje drahá polovička, která dorazí až zítra. Sama jsem si přála Cozmo robota s emocema, ale toho nedostanu, protože to je prý nepraktický dárek. Ale sama jsem kupovala ….(nápověda: má drahá polovička má vystudovanou sociologii na vejšce a týká se to vrahů), což by nikdo na vánoce nečekal, jenomže tímhle dárkem zřejmě udělám radost největší. Takže řadu let už jen obdarovám ostatní včetně sebe a alespoň vím, že pokaždé dostanu to, co jsem chtěla, toho robota si stejně koupím třeba příští vánoce. Minulý rok jsem si koupila ultrazvukový čistič pleti a nyní jsem si udělala radost pěknou knížkou o šití. Já už si nic víc nepřeju a těším se spíš na radost ostatních včetně mého skoro dvouletého synovce Tadeáška. Sakra kočka, perníčky jsou rozdrobené po celé kuchyni, kleju a nezbude mi nic jiného než zas vytřít.

 

Dopoledne na vánoce, když mám vše hotové, si chci konečně sednout a dát si skleničku svařáku a pustit si koledy. Jenomže nemůžu, protože minulé vánoce, když si malá pouštěla koledy, tak ji umřel křeček a všechno jí to připomíná a každé písničky jsou pro ni depresivní. Takže u nás budeme místo koled držet ticho za nedávno umrlého křečulu. Jako holka šikovná se stejně snažím udržet vánoční náladu, i když se s drahou polovičkou hádám, kdy dorazí, přepadají mne frustrace. Pouštím Chants de Noël a to mi místo koled stačí. Noel, noel, mimochodem víte vy, že se ethanol vypařuje při 70 stupňích, dřív než se začne vařit voda? Proto mi ten svařák naposledy nelezl do hlavy a chutnal jako hodně sladká šťáva. Drahá polovička mne připravuje na zklamání, že dárek pro mne zůstal někde na poště. Čekat na dárky budu asi déle než obvykle a tak si čas krátíme kvízy na tabletu. Už se vám někdy stalo, že jste si objednali dárek z Číny v listopadu a přišel až v únoru? Mne jo. Naštěstí má malá v únoru narozeniny, tak to bylo ještě lepší načasování. Ne vždy vychází podle vašich představ. Dokonce ani ten sníh není na každé vánoce, i když nedávno jsme měly takto zasněžené schody k nám do pohádky.

A pohádky? To je další kapitola sama o sobě . Těšila jsem se na Anděl páně, jenomže jsem vyčerpáním ještě dřív než začal, usnula, tak alespoň kouknu na dvojku. A co teprve tohle? Miluju louskáčka.

posted under Nezařazené

Email will not be published

Website example

Your Comment:

 
  • Přihlásit se