Lonely – transgender blog

Dominika byla proměněna…

Obavy a přání translidí – dotazník Transparentu

Listopad27

A máme to tady, první rozsáhlou studii o tom, jak to vypadá v ČR a jak se v ní translidé cítí. Dotazníku s 27mi otázkami se během začátku roku zúčastnilo neuvěřitelných 398 lidí. 57% transgender mužů, 29%transgender žen a 13%nebinárních osob.

Velmi zajímavé hned na úvod je zjištění, že většina transgender lidí chápe svoji identitu jako vrozený problém 46,7% a nebo bod na škále genderového spektra 36,6%. Zde by bylo možná i zajímavější, kdyby tato charakteristika byla rozdělena i podle kritérií žena, muž, nebinární případně podle věku či vzdělání. Jako duševně nemocní je toto schopné přijmout jen pouhý každý 18transgender člověk a tím se tak podrobit sexuology zaběhlým standardům. Pouhých 22 lidí z celkového počtu 398 nespatřuje v psychiatrické diagnóze problém.

Ještě více zajímavé jsou statistiky prvního uvědomování si své vlastní identity v kontextu s průměrným věkem respondentů. Intersexuální osoby si uvědomují svou identitu nejdříve ze všech skupin ve dvanácti letech, avšak průměrný věk je zde 26let. Vzhledem k tomu, že průměrný věk v ČR je kolem 42let a u translidí není jinak kratší úmrtnost než je běžná, dá se předpokládat, že se dotazníku zúčastnila zejména ta část lidí, která svou identitu řeší v současnosti. U transgender žen je první věk uvědomování si své vlastní identity 14,5 rok života, zatímco průměrný věk je 32let oproti transgender mužům, u kterých průměrný věk je o deset let nižší. Přepokládá se, že transgender muži se vyoutují o mnoho dříve než ženy.

Vědět věk prvního uvědomování si své vlastní identity je důležitý, pokud ho spojíme se vzděláním transgender lidí. 41% transgender lidí dosáhlo středoškolského studia a 21,7% vyššího vzdělávání. Uvědomíme si zde, že nejkritičtějším obdobím povětšinou bývá přechod mezi základní a střední školou, přičemž už ze statistik USTS vyplývalo, že transgender lidé dosahují vysokoškolských titulů 1,5 častěji než zbytek populace. I v ČR toto není výjimkou jak u vysokých škol tak u středních. Zatímco svou identitu transgener muži začínají řešit už na středních školách, pro transgender ženy je toto stále těžko dosažitelné, a proto je věkový průměr o deset let vyšší než u mužů. Z tohoto zjištění je znát jaká je váha nutnosti informovat veřejnost o problémech týkající se transsexuality, zejména pak u středoškolských padagogů.

Každý třetí transgender se v ČR necítí dobře. Konformě se tu cítí jen každý desátý a po vzoru USTS se do polemik pustil i Transparent, škoda, že ne tak rozsáhle. Spokojenost velmi ovlivňuje to jestli jste transgender žena nebo muž či nebinární, člověk nad 30let nebo s vyšším vzděláním. Hlavními důvody pro pocit nekonformnosti jsou jak se již dalo čekat nedostatečná informovanost, patologizace, marginalizace, předsudky a stereotypy.

Ze strany společnosti špatný diskriminující přístup chápe více jak polovina těch, kteří uvedli nějaké výhrady(tři čtvrtiny). Legislativní řešení vidí jako problém necelá čtvrtina, nevhodný přístup odborníků pak každý osmý. Snad ve všech aspektech života převažují negativní zkušenosti. Toto zjištění koresponduje i s předchozími studiemii USTS a NTDS a není to nic překvapujícího, jelikož snad každý se setkal s nějakým tím diskriminujícím přístupem nejen na úřadech. Možná by stálo za to se tomuto tématu o trochu více věnovat, nicméně již Transparent slibuje, že svůj report doplní o tyto informace. Jako velmi špatný přístup se jeví běžné využívání občanské vybavenosti, do negativní interakce se dostávají jak vztahy partnerské tak rodinné a to v každém druhém případě, což opět koresponduje s předchozími studiemi, které v tomto ohledu jdou více do hloubky, ale určitě bychom se dostali k podobným číslům. V oblastech vzdělávání a kariéry je všeobecně pociťován tlak marginalizace o něco větší než jsou stávající genderové rozdíly muži vs. ženy.

Co tak asi transgender člověk běžně řeší negativního? Na prvním místě nutnost sterilizace, pak nedůstojné komise, pohlaví v dokladech, ponižující vyšetření, stigma diagnózy, coming out, společenské vyloučení, genderové předsudky, fóbistické výpady jedinců, veřejné toalety atd.

Výsledky dotazníku jsou dostupné zde.

posted under Dokumenty o TS
2 komentáře to

“Obavy a přání translidí – dotazník Transparentu”

  1. On Listopad 28th, 2018 at 19:51 Eliška Liška Says:

    Výsledek šetření by chtěl dopracovat.

    Místy smazává fakt, že poměr MtF:FtM je skoro 1:2(!) To svědčí mj. i o tom, že značka Transparent „zasahuje“ mnohem významněji stejnou skupinu, do které přísluší i její zakladatelé a k tomu by mělo být vždy přihlíženo – Transparent by se neměl pasovat do pozice mluvčího všech transsexuálů.
    Přitom zájmy obou skupin jsou téměř opačné. Ještě větší peklo pro mě je, že míchá „transsexuály“ a „nebinární osoby“. To už je celé metodicky dort pejska a kočičky. Rozpad je proveden jenom u vybraných otázek. „Dotazník vyplnily i 3 osoby, které se označily jako intersex (ale z toho dvě bez bližšího určení genderu), což činí necelé jedno procento vše zúčastněných.“ Je-li slovo „intersex“ záměnné se starším „hermafrodit“, pak tato věta postrádá smysl.
    Složení podle „MtF“, „FtM“, „nebinární“ by mě přitom zajímalo u takových otázek jako:
    – Respondenti vnímají – oproti Domčinu shrnutí – nejenom jako vrozený „problém“, ale jako „vadu, poruchu“. Jako „normální věc“ (jak se snaží o tom občas referovat aktivisté) pouze 4,5%. Jak to jde do souladu s tím, že dále v textu si 152 respondentů na patologizaci trans lidí stěžuje? Není to metodická chyba? Pochopili vůbec respondenti otázku?
    – Problém s návštěvou sportovišť – je horší vystrčit ptáka v dámské šatně nebo pysky v pánské?
    – Konkrétně sterilizace – je horší se pro transmuže zbavit menstruace a těhotenství nebo pro transženu zbrzdit vlivem hormonální změny růst vousu a padání vlasů? A prosím, nesměšujme neustále sterilizaci (kastrace je docela jednoduchý zákrok) s daleko problematičtějším vnějším připodobněním pohlavních orgánů (modelování penisu a neovagíny se známým Jarolímovým ambulantním propíchnutím břicha až do močového měchýře při následné neprůchodnosti močových cest). I z této chyby je jasně cítit, kdo celý průzkum připravil.

    ALE HLAVNĚ: chybí mi informace o korelaci mezi vnímáním vlastní identity – dosaženým vzděláním a jeho typem – věkem – informací o tom, jak dlouho už je člověk v procesu – krajem – vnímáním společností. Úplně na konci už jsem to skoro dozvěděla, ale zase je ten rozpad jinak, než bych chtěla.
    Moje osobní zkušenost (která samozřejmě nemusí být opakovatelná) odsud z Mukačeva: když něco báječného umíte, je ostatním celkem jedno, co máte mezi nohama. Ale když jste soft skills a k tomu zmrdi/vohnouti (definice viz http://dfens-cz.com), ta transgderovost vám sekundárně už moc neprospěje, ale nelze na ni házet vinu za všechno. A délka procesu? Když začínáte, když uděláte comingout před lidmi, kteří vás znají, na chvíli jde všechno stranou. Ale když už suverénně žijete ve svém novém, okolí to bere mnohem lépe. Takže odpovědi někoho, kdo zrovna udělal comingout, se mohou zásadně lišit od těch, kteří už jsou „mazáci“. Trochu to možná reflektuje rozdělení dle věkových kategorií, protože MOŽNÁ ve vyšších kategoriích už budou lidé, kteří už procesem prošli dávno… i když známe lidi, kteří si přeměnou dělají naopak radost až na stará kolena, viz Tomanová E, Pfauser L. Pološero: Tělo na míru. Česká televize; 2013. https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10318730018-polosero/212562222000012-polosero-telo-na-miru.

    Proto mě překvapuje jedna z prvních vět „Když se na stejnou otázku podíváme z hlediska vybraných socio-demografických kategorií (gender, věk, velikost obce, vzdělání), byly zjištěny statisticky významné rozdíly v pociťované kvalitě života mezi respondentkami/respondenty dle genderu, věku a vzdělání (hladina významnosti chí-kvadrát testu byla ve všech těchto případech 1 %).“ …a dál nic. Ale „1%“… to jako jak ty testy vypadaly? A poslouchaj, když už tam tu větu nadhodili a pouštěj se na tehle tenkej led, nebyla by nějaká analýza rozptylu?

    Mohla bych pokračovat, ale už tak je to nesnesitelně dlouhé a jestli jste to dočetli až sem…

  2. On Listopad 28th, 2018 at 21:29 Dominika Says:

    Protože jsem četla 200 stránkový USTS a NTDS, snažila jsem se to napsat trochu podle nich, ale máš pravdu, že se moc z toho dotazníku čerpat nedá. A protože jsem přečetla USTS a NTDS, tvůj koment jsem dala taky 😀 Přispěla jsem do dotazníku svými odpověďmi a nemyslím si, že by byly nepochopitelné.

    Samozřejmě, že když je průměrný věk obyvatel 42let a průměrný věk respondentů je někde jinde níž, tak to znamená, že se jedná většinou o lidi v procesu přeměny nebo ty, kteří to nějakým způsobem řeší. Věky se tak i blíží průměrným věkům sociálního přechodu tranzice. Logicky také vyplývá, že na horší kvalitu života si stěžují spíše ti mladší bez rozdílu vzdělání a bydliště, přičemž FtM tu bude mít větší váhu, kterou má i v zastoupení a problémy se sterilizací řeší kluci už ve věku na střední škole. A když už tak vzdělání bude vytvářet jen nepatrné odchylky, tak jak proběhly předchozí dva velké průzkumy. Odhadem spokojenost s patologizací duševní poruchou budou mít spíše starší transgender MtF a když už je někdo spokojený s tímto, tak na co si asi tak mohou dále asi stěžovat? Tím to tedy opět posouvá škálu o 22lidí směrem k problémům FtM. Ale přesto bych ten průzkum nehanila, důležité je přeci to jak to kdo podá a vysvětlí. Mezilidské a rodinné vztahy, comingout a přijetí/nepřijetí není závislé na vzdělání respondenta, malinko na sociálním postavení. Patologické problémy s transsexualitou byly závislé na rase, vzdělání a sociálním postavení zejména.

    Co bezesporu nejvíce ovlivňuje kvalitu života transgender lidí je podpoující prostředí, které z toho dotazníku nevyplývá. Tři čtvrtiny mělo přes to nějaké výhrady, že konkrétizovali, což děsí. Cílem by mělo být zjištění, proč tomu tak je. Trochu jsem se to snažila nastínit tím, že jsem uvedla, že jde o malou informovanost mezi lidmi na středních školách. Vycházím z toho, co jsem za tu dobu psaní tohohle blogu načetla.

Email will not be published

Website example

Your Comment:

 
  • Přihlásit se