Lonely – transgender blog

Dominika byla proměněna…

Od nebinarity k binaritě

Únor10

Na Francii mám ráda zejména lidi, protože víc než Češi jsou takoví víc chápavější a dovedou přemýšlet i o těch druzích. Nevím kde jinde bych na světě mohla zmínit, že když tolerance přejde ve vzájemný respekt, tak je dokonce možné se nevztekat na stávkující železničáře za to, že se někam dostanete pozdě a nebo třeba na pekaře, že zůstanete bez snídaně, protože každá menší skupina v té větší má vždy nějaké problémy a je jedno z jakých lidí je složená, protože se nedá paušalizovat na „jenom ta vaše skupina má vždy nějaký problém“, jelikož každý je členem nějaké té menší skupiny a ta samozřejmě se bez problémů neobejde. A protože pár lidí sleduji, pustila jsem si i tohle video.

a zaujala mne taková jedna myšlenka. „Co nás nutí jít do přeměny?“ Myslím do té kompletní přeměny. Dá se to tak jednoduše vyjmenovat? Za a), za b), za c)… A nakolik může být pohlaví fluidní v kontextu sociálního konstruktu. A co když do toho zamíchám ještě věk transgender člověka, sílu osobnosti a společnost založenou na předsudcích?

Často jsem svou přeměnu popisovala jako stav, kdy se narodíte a pokud jste zároveň transgender, tak si cestou životem sbíráte různé malé frustrace z toho, že nemůžete být tím, kým ve skutečnosti chcete být. Frustrace nakonec přerůstají v deprivace a neléčené deprese pak v sebevraždy. Tohle jsme se učily na zdrávce. Člověk, který řeší přeměnu se pak cítí jakoby v temné místnosti zatlačen do rohu a jediné, co může je otevřít dveře do neznáma, které buď mohou znamenat jeho společenskou sebevraždu a nebo také ne, v lepším případě alespoň trochu naplněný život. Netřeba dodávat, že mnoho translidí raději sáhne k té skutečné sebevraždě, protože to od těch depresí nemá daleko. Asi jsem tím možná dobře popsala skutečnost, ale stejně tím nejsem schopná odpovědět na otázku, co bylo dřív, fluidní pohlaví a nebo sociální konstrukt? A mohu to vůbec nějak prokázat?

To, že pohlaví i přes svou zdánlivou binaritu může nabývat hodnot někde mezi, dokazují různé statistiky. Předsudky ve společnosti pak určují míru akceptovatelnosti chování a s tím i zároveň toleranci veřejné prezentace, která se pak projevuje odlišným a nejednoznačným flluidním sebeurčením. Ve skutečnosti bude pořád stejný podíl podobně cítících se lidí jak v otevřené tak uzavřené konzervativní společnosti. Nad tím netřeba nijak pochybovat, to prokázaly mnohé statistiky a určitě se vám někdo z okolí takový vybaví. V konzervativní společnosti je méně fluidních lidí a lidé se snaží plnit svoje genderové předpoklady, jak jen se dá, avšak anonymní dotazníky se neliší nijak zvláštně od ostatních.

Když někdo o sobě tvrdí, že je opačným pohlavím a nikdy nemůže být nic mezi tím, proč tedy nelze unifikovat dobu přeměny v závislosti na věku? Vzhledem k tomu, že míra tolerance či netolerance společnosti je plošně konstantní, nelze zároveň tvrdit, že když někdo podstupuje přeměnu v 50ti letech či později a tak zároveň, že je pohlaví pouze binární. Tomu se říká banalizování a zmenšování svého problému a odvádění pozornosti stranou. Kdyby tomu tak bylo, šli by všichni do přeměny v 18 hned jak by mohli a ne ve třiceti, čtyřiceti, šedesáti atd.

Když si to tak vezmu, tak i někteří translidé mohou být latentní xenofóbové, protože z podstaty každý transčlověk před přeměnou žije ve strachu a občas si ten strach může zveličit a ten dlouhou dobu v sobě podporovat. Když si tohle dáme do souvislosti s prioritami jednotlivců a statistikami, čeho se translidé nejvíce bojí, tak to z hlavní míry není předkládaný sociální konstrukt a stav společnosti, ale mikrosociální vazby jimiž jsou zejména rodina a přátelé. A ty už pak vůbec nemusí být konstantní. Mohou nabývat různých binárních a genderových extrémů a ony pak určují, jestli je pro nás vnímání společnosti konstruktivní nebo destruktivní a zde se pak právě o to víc uplatňuje osobnost člověka. Starší člověk, který jde od extrému k extrému těžko pochopí, že pohlaví může být také fluidní a tak např. raději někdy kritizuje jiné členy jeho pohlaví, že se neoblékají dostatečně žensky nebo nepůsobí dostatečně mužsky a tak tím někdy nevědomě podporují radikální feminismus nebo šovinismus a upevňují společenské předsudky skryté za předurčené předpoklady. Ale pořád to má jakousi podstatu v generačních rozdílech danou extrémním sociálním konstruktem přeneseným do sociálních vazeb navíc letitým působením

Jak už jsem uvedla na transgender člověka před přeměnou působí zejména jeho osobnost, sociálně-konstruktivní vymoženosti jakými jsou např. předsudky a stigmatizace vycházející např. z historie, náboženství či společenského postavení, mikrosociální rodinné a společenské vazby a abych to udělala ještě složitější tak i míra frustrace či deprivace. Z různých článků zde na blogu lze přijmout fakt, že existují děti, které mají natolik silnou osobnost, že jsou si schopné už v tak mladém věku prosadit osobnostní změny včetně oslovování, čehož lze dosáhnout jedině za předpokladu otevřených sociálních vazeb a hlavně v podporujícím prostředí. Co je však zarážející je to, že statisticky tyto děti nevykazují zvýšenou míru deprivace a pouze jen o málo větší míru úzkosti než jejich vrstevníci. Když je vaše okolí podporující, neprožíváte deprivace kvůli tomu, že se cítíte jinak a stejně tito lidé v dospělosti přeměnu podstoupí a opět podle teorie fluidního pohlaví to nemusí být úplně všichni. Jenomže i tak to z toho výplývá, že změnu pohlaví lze tedy prodělat i bez dalších frustrací a depresí, že to nikam nevede.

Po téměř šesti stech článcích a několik let psaní o transsexualitě mohu s čistým svědomím dojít k závěru, že Česká sexuologie zkostnatěla právě na předsudcích, které se dají z toho, co jsem výše napsala, definovat, stejně tak jakože transgender člověk začne procházet přeměnou v té době, jakmile svůj problém je schopen definovat na nějakou subjektivní úroveň. Píšu subjektivní úroveň proto, že větší objektivitu v rozhodování vám může za určitých okolností všech vlivů dát sociální konstrukt přenesený ze sociálních vazeb. Pak ale nestojíme v tom rohu před tajemnými zavřenými dveřmi před přeměnou kvůli tomu, že nás tam zahnaly frustrace nebo deprese, ale pouze jen naše nevědomost, co se s námi děje. Jsme-li tohle schopni přijmout, pak míra úzkosti, depresí a sebevražednosti je vždy jen sekundární jev a translidé nejsou nemocní nebo trpící nějakou poruchou. Nekonformnost a frustrace způsobuje společnost až s předsudky. Česká sexuologie, která podporuje binaritu a genderové rozdělení společnosti, zlehčuje iniciativy jako jsou metoo, instanbulskou úmluvu apod., posiluje nevyváženost obou pohlaví na základě předurčení podle toho, co má kdo dole při narození. Pak se nelze ničemu divit, že transgender člověka vidí už jen jako zlomeného až v posledním stádiu a nedovede si z toho udělat představu o lidech, co nejsou frustrováni tím, co mají dole, případně než dospějí k nějakému rozhodnutí na základě sebepoznání žijí jinak než na psychickém dně.

Samozřejmě že to ubližuje transgender lidem před přeměnou, ať už jsou v jakékoliv fázi, v jakémkoliv mikrosociálním prostředí a s jakoukoliv osobností s jakoukoliv definicí pohlaví, předsudky totiž nedělají dobře ani většinové společnosti obzvláště u lidí, kteří mají dle binárního rozdělení společnosti nejaké vlastnosti toho druhého byť se jen o své děti starají víc muži nebo ženy žádné nechtějí. Dnes už si sice nikdo nedovolí ze sexuologů přirovnávat ženy k hárajícím fenám jako tomu bylo před pár desetiletími, ale stále se můžeme dočkat šovinistických přirovnání ženského pohlaví k pářícím se rybičkám a mužům nezvládajícím své pudy kvůli tomu.

Sice je společenský konstrukt takto nastaven ale lidé jsou stvořeni malinko jinak víc doprostřed a je potřeba to dorovnat do normálu.

Když nad tím tak přemýšlím co bylo dřív, tak docházím k závěru, že je také velmi netolerantní a hlavně nelogické např. přijít v šedesáti s proměnou, hlásat jak jste ti true trans a pak ještě do toho popírat všechno ostatní a že ti mladí neví co by, protože to jenom dokazuje, že se tihle popírači nijak do své přeměny neodlišovali se svým daným pohlavím. Jak asi do té doby žili, když to o sobě věděli už od mala a nebinarita podle nich neexistuje? Kvůli sociálnímu konstruktu do přeměny takhle pozdě člověk nejde, protože ten je alespoň v rámci ČR všude stejný. Ona nebinarita není jen otázka Punku, jak si možná myslí. Pořád lepší být duševně v pořádku a žít jako nevyhraněný člověk a případně do přeměny jít dřív, než se nechat psychicky zdecimovat a jít do přeměny jako mrzutý popírač všeho ostatního na stará kolena.

posted under Nezařazené
4 komentáře to

“Od nebinarity k binaritě”

  1. On Únor 11th, 2019 at 12:53 Anonym Says:

    Máme nějaké statistické údaje (za ČR či celosvětově) , kolik procent trans MtF (FtM) po kompletní tranzici v následném životě prochází na 100 procent jako cis ženy (cis muži)?
    Myšleno tak: nejde to na těch MtF (jsou pěkně povedené) poznat že jsou trans* a neví se o nich že jsou trans*. Což také logicky má být cílem sexuologické / medicínské léčby, a dle myšlení, definic a výkladu sexuologů.
    Aby se TRANS* po medicínské tranzici stali CIS to je to logické a žádoucí.
    Ale to jaksi není možné, a není to vlastně medicínsky ani realizovatelné.
    Za prvé medicínská tranzice není dokonalá a neumí to.
    A za druhé nelze za sebou spálit celou minulost a začít znovu tam kde mě nikdo nikdy neznal.
    Avšak neměnit a zachovat stávající zakonzervovaný starý nevyhovující stav tranzicí je to o co tady usilují sexuologové v ČR.
    Protože pokud na MtF, ale někdy také FtM, jde po kompletní tranzici poznat, a nebo se ví že se jedná o trans člověka, tak tranzice jakkoliv postrádá smysl, protože je trans* člověk stejně vnímám a vyhodnocován společností stejně jako „transka“, a je transkou na celý život, přestože se snažil sebevíce. A z takového statusu být doživotní „transkou“ to je psycho.
    A takovýto stav je neskutečně ponižující. Projdu složitou, bolestivou, šílenou tranzicí, ale stejně jsme pro lidi „transka“
    Tak dává toto nějaký smysl????
    Stav trans* je proto nutné nadefinovat legislativně, aby si společnost zvykla na to, že mezi nimi ty transky žijí, žili a žít budou, a že žádnou medicínskou léčbou z nich cisgender lidé vytvořit nejdou.
    Proto zcela stačí změna pohlaví dle individiálních potřeb každého trans* jedince, a ne aby zde sexuologové a státní legislativa měla nad trans* lidmi neustále moc.
    Transka je transkou tak jako tak a jako transka i zemře.
    Je zcela nutné změnit legislativu, aby se do ní vešli i ty trans* jak ty které nepotřebují medicínskou tranzici, tak i ty po kompletní tranzici, které medicínská tranzice nezměnila tak aby vypadali jako cisgender. Protože stejně po medicínské tranzici jako cisgender nevypadají a tudíž stejně nezapadají a nebo to u nich nelze nějak utajit, protože minulost nejde vymazat, a každý trans člověk se kvůli tranzici nebude stěhovat hned na Island nebo do Argentíny.

    Sexuologové toto ale asi nechápou, pokud zarputile a umanutě lpí na stávajících nevyhovujících podmínkách pro tranzice trans* lidí.

    Stávající medicínská tranzice problémy trans* lidí nevyřeší, možná pouze u několika málo jedinců. A proto je nutná právní legislativní úprava, aby příkoří, ponižovaní a diskriminace trans* lidí skončilo. Trans lidé jsou zde defakto na okraji společnosti, a často je jedno zdali s kompletní tranzicí a nebo bez tranzice.
    Sexuologové svou umanutostí, defakto po celá ta léta posilovali jen homofobii / transfobii veřejnosti vůči trans* lidem, přestože moc dobře museli vědět, s jakými výsledky tranzice trans* lidí dopadají a jaké jsou možnosti a limity v medicínské léčbě trans* lidí.

  2. On Únor 11th, 2019 at 14:16 :-) Says:

    Bohužel pro trans* lidi: ale v celém kontextu české trans* problematiky figurují čeští sexuologoví jako ti „BAD GUYS“.

  3. On Únor 11th, 2019 at 19:23 :-) Says:

    Slovenská hudebnice Matia Lenická o bi-gender, transgender problematice.

    Čo je vlastne bigender a aké je to povedať svetu pravdu o svojej identite?
    Prečo ľudia na slovensku vnímajú sexuálne menšiny negatívne?

    https://www.interez.sk/matia-lenicka-homofobia-nikdy-nezmizne-co-boli-kedysi-madari-a-romovia-su-teraz-lgbt-ludia/?

  4. On Únor 15th, 2019 at 14:05 :-) Says:

    Dvě cis holky klábosí a snaží se pochopit proč trans* ženy touží po tak přehnané / dokonalé ženskosti.

    https://domaci.ihned.cz/c1-66480160-herecka-starkova-ze-serialu-most-dasa-je-naprosta-zena-dava-transsexualum-odvahu-prsa-jsem-mela-z-ponozek

    Je úsměvné holky poslouchat jak to rozebírají 🙂

    Jasná věc z toho plyne: Trans* ženy nechtějí mít z kluka už nic, a nechtějí být za kluka už v ničem.
    Trans* ženy jsou ze samé podstaty (nebo by měly být) ty nejortodoxnější ženy, a chtěly by být těmi nejvíce feminnimi ženami jak jen by to bylo možné 😉

    hi hi hi 🙂

    Jen kdyby ty tranzice lépe dopadaly a uvedly všechny trans* ženy do „ženské bi / cis normality“ 🙁
    To by se všem ulevilo…

Email will not be published

Website example

Your Comment:

 
  • Přihlásit se