Lonely – transgender blog

Dominika byla proměněna…

sedmý měsíc HRT – normálně žiju

Květen31

Tenhle měsíc mi opět zase utekl a jak se mi ten termín komise blíží, je to všechno takové rychlejší. Už to není první nebo druhá krabička estrofemu, ale už nějaká šestnáctá načnutá a už ani nevím, kolikrát jsem si kouzelnou pilulku zapomněla vzít. Tenhle měsíc nezhodnotím co do fyzických změn, protože jich moc výrazných není, ale podělím se s vámi o to, co všechno se mi během sedmého měsíce přihodilo. Hned v úterý mne čeká endokrinologie a než se tam po dvou třech týdnech dovolám, tak příští osmý vám sdělím moje hodnoty. HF mi na návštěvě říkala, že ty hodnoty testosteronu budou už minimální.

ruze

Hned na úvod zopakuji, že už nejsem lonely, malá na mne naléhala celé dva roky, ať si pořídím nějaké zvířátko a nakonec jsem dostala kotě. Majitelé byli suprový, když jsem si ji vyzvedávala a pro ně jako pro 99,99procent zbytku společnosti jsem byla už slečna. Protože věděli, že jsem Dominika a bydlí trochu mimo civilizaci, domluvili jsme se, že si pro ní přijedu jen tady na nedělní burzu, kam každý víkend jezdí. Já hloupá jim třikrát před tím ještě volala, když jsme se domlouvali, ale zapomněla jsem jim říct, jak vypadám nebo se alespoň popsat. I do telefonu to mám tak dobrý, až jsem začala uvažovat, že na úpravu hlasivek nepůjdu. Nějak to nepotřebuji a ten hlas se mi za poslední tři měsíce zlepšil. Nakonec mne mezi tím davem a ruchem burzy našli i bez nějakých dalších podrobností a jsem ráda. A ta malá slečna Daisy chodí pořád za mnou a vlezla by i na zachod. Když spím, tak si ke mne zaleze pod peřinu a spí se mnou. Je hrozně hravá a pere se s těmi menšími plyšáky od malý, které tady máme po posteli.

Od začátku měsíce mám novou práci, kde už od začátku jsem v nové roli a nikdo mi neřekne jinak než Dominiko. Práce je zatím hodně a včera jsem dělala už od pěti od rána a končila pozdě odpoledne. Z výběru dvou jsem dala přednost té lépe placené, protože příští měsíc půjdu na operaci nosu. Měla jsem možnost být v kanceláři jako podpora pro obchoďáky, typicky ženská práce a nebo dělat adminku a tomu, čemu rozumím. Včera mi volal investor, kterého jsem zatím neviděla, ale věděla jsem z mailu, že mi bude volat a myslím, že je to v pořádku. Opět ty telefonní hovory a já se toho přestávám bát. Práce je stále zatím hodně a nějakou dobu to teď vydržím. Jinak, abych trochu popsala, co dělám, tak většinu času koukám do konzole a strávím u toho celý den jako včera od pěti do pozdě odpoledne. Stavím mailové servery a napsala jsem skript, který dovede vyhledat spam trapy u našich velkých freemailingů. Nic moc zábavného teda. POZOR! A poprvé jsem se setkala s genderovými předsudky vůči ženám. Asi před týdnem jsem řešila problém, který nebyl na mé straně a od dodavatele služby mi bylo taktně naznačeno, ať si k tomu vezmu chlapa, joko bych byla neschopná to vyřešit.

Stále si uvědomuju, že málo odpočívám a že ten odpočinek si potřebuji vychutnat víc jako žena a trochu relaxovat u toho. Nic jiného mne totiž jinak nenabíjí a jelikož to mám trochu hektické a stresové, občas to všechno potřebuji spláchnout a duševně se zregenerovat. Ten začátek měsíce jsem svým tempem trochu přehnala a neměla jsem na sebe ani trochu času, měla jsem toho moc, až mi z toho nebylo nejlíp a svíral se mi žaludek. Musela jsem zvolnit.

A nakonec ke konci měsíce se tu u nás běžel půlmaratón. Registraci jako žena jsem měla uhrazenou už před vánoci a trochu mne to popohánělo vypadat o to víc lépe a zároveň taky trochu natrénovat, i když mne poslední dva měsíce bolel nárt a po desátém kilometru začal křupat, až jsem se bála, aby se mi něco nestalo. Den před závodem jsem vyzvedla malou, kterou mi pak hlídala ségra a šly jsme spolu vyzvednout startovní číslo s mým vytouženým F. Den před tím se moje malá zůčastnila jako prvňáček závodů mezi školami a získala na nich medaili za druhé místo a říkala mi, že už je s nima skoro jako já. Přišly jsme do expa a já si na mou občanku vyzvedla číslo bez nějakých problémů. To F a M je tam k ničemu, ale už se těším, až budu mít novou, protože ta fotka na ní je už opravdu stará, i když to bylo ještě nedávno, kdy mne na ní fotili. Pamatuji si, jak jsem na ní chtěla vypadat co nejvíc žensky a v tu dobu se mi ten výsledek i líbil, ale už to vůbec není aktuální. Na startu bylo nějakých tři a půl tisíce lidí jen na halfmaratón a po trati bylo mraky lidí a kdybych si náhodou potřebovala odskočit, nebylo by kam. Atmosféra byla úžasná, hlavně ti malí děti po trati to prožívali a já ho celý uběhla, v legínách s tuckingem a tílku. To rozebírat nebudu a mám z toho sedřená stehna zevnitř ještě teď. Malá si udělala transparent a fandila mi, je to zlato moje. A za to fandění jsem ji dala svou medaili a já si na památku nechala to moje číslo s mým jménem, sice už několikáté, ale tohle bylo moje první. I přestože bylo neuvěřitelných sedmnáct stupňů, po závodech mi byla zima, tak ještě že jsem vyfasovala jednorázovou pláštěnku. Hrozně jsem si to užila.

Ve čtvrtek jsem byla s malou v drogérce a koupily jsme si nové laky na nehty a já mám teď žlutou letní se zelenýma třpytkama. Nádhera, jsem sama se sebou spokojená. Už jen počkám chvíli, abych to měla už taky za sebou jako Terka, poslední dobou se mi o tom zdá docela často.

PS: Fotky už nebudou, ta poslední byla na twitteru, protože to tady rychle zmizí po čase.

posted under Má HRT - hormony
3 komentáře to

“sedmý měsíc HRT – normálně žiju”

  1. On Květen 31st, 2015 at 9:34 Lucka Says:

    no vidíš a já byla zvědavá na tvé pokroky ve vizáži, škoda.

    muj kocourek už je postarší mládenec ale na záchod se mnou chodí pořád, on si prostě sedne vedle a sedí. a nesmí chybět u žádného spláchnutí, to ho uplně fascinuje.

  2. On Květen 31st, 2015 at 10:05 Dominika Says:

    Tak to máme stejně s těmi zvířaty. Na mne už kromě nosu není co měnit.

  3. On Květen 31st, 2015 at 17:07 Lucka Says:

    určitě se ještě změníš k lepšímu, za rok za dva. hormony budou pořád dělat svou práci.

    já vím že jsi plánovala kocourka.

Email will not be published

Website example

Your Comment:

 
  • Přihlásit se