Lonely – transgender blog

Dominika byla proměněna…

Stigma management

Srpen4

Stala se mi taková milá věc, o kterou se s vámi podělím. Před pár dny mi znovu pod posty psala koment jedna jistá osoba o tom, jak je passing pro translidi všeobecně utrpením. Co jsem se tak měla možnost setkat s mnoha lidma, tak bych za tu dobu ani nedělala takové závěry. Mnoho holek a o klucích už nemluvě procházejí celkem dobře, až na pár výjimek, o kterých jsem si stejně vždy udělala takový závěr, že pokud by trochu změnili svůj styl, nebylo by to zas tak špatné.

Po čtyřech letech HRT a dvou po operaci už nad podobnými věcmi nepřemýšlím nebo je nijak nezpracovávám. Běžně mne lidé oslovují jako paní i v telefonu a když jsem krátce po tom komentáři zastavila u pítka na bruslařské dráze, holčička řekla chlapečkovi, ať tu(mne) paní pustí. V tu chvíli mi problesklo ironicky hlavou: „Jo passing, to je utrpení.“ Passing je totiž takový, jaký si ho kdo sám udělá. Druhý den jsem byla na jednání s jednou paní v Pernot Ricardu, to je společnost, kde se plní Becherovka. Bavila jsem se s ní o tom, co by se pro ně ještě dalo udělat a ona tak nějak zaváděla rozhovor k tomu, odkud jsem a jak dlouho tu žiji. Nakonec ten důvod vyzvídání byl jednoduchý. „Vy se hrozně podobáte jedné mé kamarádce ze střední, paní Horské, sice máte ten účes trochu jiný, než měla ona, ale i ze strany jste stejná a kdybych vás dvě posadila vedle sebe, vůbec bych nevěřila, že nejste její dcera.“ Pro mne to najednou znamenalo něco jako pochvalu, byl to asi ten největší stav, kam jsem se kdy mohla a chtěla po těch letech dostat, kdy lidé vás běžně srovnávají s ostatními ženami.

Passing je pouze způsob, jakým vás ostatní vnímají stejně jako stigmatizace. Dá se změnit, já například kvůli passingu podstoupila snesení štítné chrupavky, plastiku nosu, docházela pravidelně na hlasovou terapii a pak zbytek dohnala přirozenou péčí o sebe, což není nic těžkého a nereálného v dnešní době. Když jsem tak poslední tři dny o tom přemýšlela, došla jsem k závěru, že nejdůležitější na tom všem je přirozenost, jak na ostatní působíte. V oblasti, která se zabývá stigma managementem, se jedná o zvládání viditelného stigmatu. Viditelným stigmatem může v době přeměny být nepříliš vyhraněný vzhled a působení, které je ovládané strachem z toho, že člověk po odhalení bude na základě nějakých indícií stigmatizován.

Rozvinutí jedinci, kteří mají nějaké stigma, jež je ústředním bodem jejich identity, mají tendenci vidět, že jejich stigmatizovaná identita je stejně platná jako jakákoliv jiná a z tohoto důvodu by se teoreticky neměli bát svého odhalení. Každý jedinec se však liší v ochotě a ve sklonu k riskování.  Když osoba vnímá, že svým riskováním přivodí diskriminační zacházení, tak samozřejmě méně riskuje. Chtela bych říct, že způsoby, které jsem v začátku předchozího odstavce zmínila a jakými se přiblížit k vytouženému pohlaví patří do kategorie kompenzačních strategií, které pomáhají překonávat strach z viditelné stigmatizace. Mohou pak nastat dvě možnosti. Buďto ten strach trvá natolik, až se člověk cítí být frustrován úplně stejně tak jako na začátku kvůli důvodům, proč změnu začal postupovat a cítí se jakoby byl nefér vůči sobě, což může vyvolat změť dalších zmatků, které v přeměně mohou vést opět k tomu, že člověk znovu začne skrývat svou identitu a nebo se jednou ten strach vytratí a v tom případě člověk pak může zažívat stejně pěkné okamžiky, jako se mi staly tento týden.

Jak zvládnout passing jsem vlastně už zmínila. Spíš než se zaměřit na zvýšenou pozitivitu, která dokáže kolikrát člověka vysát ještě víc než samotný handicap, se stačí zaměřit na svůj strach, který vám v přeměně může dovolit postupovat dál. K jeho zvládnutí postačí pouze postoj, který zaujímáte ke své viditelné stigmatizaci. Stejně tak jako s ní máte problém vy, stejně tak mají s viditelnou stigmatizací problém i jiní lidé a to nemusí být jen transgendeři. Pokud v passingu budete působit uceleně svým vzhledem včetně sebevědomí, je méně pravděpodobné, že se lidé ve vašem okolí budou více spoléhat na zaběhnuté stereotypy a opominou i někdy výrazné rysy, které by vás mohly prozradit.

posted under Dokumenty o TS
14 komentářů to

“Stigma management”

  1. On Srpen 4th, 2018 at 14:17 Eliška Liška Says:

    Před různými pohovory, komisemi, zkouškami a jinými jednáními, kterých se bojíte, se dává rada – tak si ty komisaře představte nahaté. A najednou se jich přestanete tak bát.
    Podobným pravidlem jsem se řídila při RLT i já.
    Jde o to udržet si psychickou převahu nad tím, kdo vás deptá.

    A nekonec, neříká se, že hádku s holkou (tedy i s transholkou) nemůže chlap nikdy vyhrát? A s ženami jsem se o tom hádat naštěstí nikdy nepotřebovala.

    Tenhle přístup k životu mi ve své době pomohl vybudovat si schopnost konverzovat tak, že by se za mě nestyděl ani mistr nabroušeného jazyka Oscar Wilde. Škoda, že jak jsem měla méně a méně důvodů být jízlivě vtipná, nějak jsem o tu schopnost zase přišla. Dneska by se mi občas hodila třeba v práci, kde už dnes jen stěží sekunduju (v dobrém) svému opravdu vtipnému kolegovi. Byli bychom skvělá dvojka, která by bavila celý kolektiv.

    Vtipně to shrnuje duchařská komedie Beetlejuice (1988):
    55m10s – 55m25s
    Delia: Otevřete vy mrtvoly nebo tam vrazíme a vytáhneme vás ven na provazech, na kterých jste se oběsili!
    Lydia: Utopili se.
    Delia: To je jedno. Ať se děje cokoliv, musíš být vždycky pánem situace. Jestli jednáš s mrtvými nebo živými. Jinak tě všichni převálcují. Otevřete!

  2. On Srpen 4th, 2018 at 14:32 Dominika Says:

    Tvoje skvělé jazykové schopnosti jsi Eliško dokázala mj. manuálem neutrálního mluvení. Teď jsme s dcerou přišli z kina(Úžasňákovi 2) a dostala mne hláška: „Já jsem Reflux, to je diagnóza nebo schopnost? Říkám to vždycky jen tak pro pobavení.“

    Obezní lidé patří také do kategorie viditelné stigmatizace a těm se např. doporučuje, aby si představili , že v místnosti vůbec nejsou nebo jsou tam sami. Co doporučit rovnou translidem, aby procházeli? Žádná ucelená odpověď zatím neexistuje, byť stigma management představuje samostatný obor. Já hlavně věřila těm, které to dokázaly přede mnou.

  3. On Srpen 5th, 2018 at 1:21 :-) Says:

    Mít převahu nad šesti skoropuberťačkami ve věku 10 – 12 let je nadlidský úkol, pokud Vás pozorují na koupališti u toboganu, zkoumají Vás, špitají si mezi sebou, hihňají se, a přitom Vás stále pozorují, diví se a koukají vám do rozkroku, a zase na hlavu, a vy tam stojíte nevíte co si počít, jste sice v dámských plavkách /máte prsa, i rozkok ženský/, ale vůbec nevíte co si počít s podivnou hlavou, maskulaturou a hlasem, a zdali sprintem utéci co nejdál, či se zahrabat kilometr pod zem, prostě zmizet všem z očí > s celou tou svou podivnou polomaskuliní hlavou, s divně polomaskuliním já, a vzpomínat při tom na vypečenou změnu pohlaví, která nedokaže změnit trans člověka na ženu, ale pouze na jakousi divnou transku, která okolí mate a zneklidňuje tím, že vypadá nejednoznačně jako žena, ale že je to něco podivného > jakási mužena transka.
    A nežli tam na ty děvčata na koupališti v Klášterci ještě navíc promluvit tím divným transkovým neženským hlasem, (tak to by bylo zcela vymalováno a zcela jasno, a nejen pro ta vnímavá všímavá mladá děvčata, ale rázem i pro celé přilehlé okolí), to by byla kuriozní podívaná, tak že bych se defakto svým podivným transkovým vzhledem a transkovým hlasem na milion procent přede všemi přítomnými vyoutovala a byla tam za nechtěnou atrakci.

    Jinak samozřejmě také procházím, dejme tomu v 70 až 89 procentech případů, ale jakmile jde „do tuhého“, lidé poznávají že se jedná s největší pravděpodobností o transku a ne o ženu. Což nepobírám. VŮBEC TO NEPOBÍRÁM A POBÍRAT NIKDY NECHCI A NEBUDU!
    Proto nemohu a nesnesu takovéto situace. Toužila jsem být žena a procházet suvereně jako žena na 100 procent.
    Kvůli tomuto hendikepu, že po změně pohlaví jasně na 100 procent neprocházím, (nemohu procházet, protože je to vizuálně a verbálně nestálé a jde poznat to že jsem jen transka a ne žena) ,jak se neustále přesvědčuji, jak mě přesvědčují někteří lidé, tak vlastně nemohu ani fungovat, pracovat, bavit se mezi lidmi, dělat kariéru, získávat příjem, zažívat pěkné věci, a o mnoho dalšího tím přicházím oproti jasně definovaným feminním cis (trans) ženám.

    A nebo když vás v hudebním klubu oslovuje zpěvák z pódia dolů do hlediště, „…kluku nebo děvče…“ tak to také transgender ženu dvakrát nepotěší, která po mnoha letech přeměny očekává jasnou identifikací 100 PROCENT ŽENSKOU, to že by měla být po mnoha letech přeměny být již jasně čitelnou ženou by mělo být samozřejmostí a přesto to stále není. 🙁

    Jinak to jsem jen vypíchla dva problémy s passingem, jinak toho je samozřejmě více, což mě samozřejmě drtí a štve a divím se, že ani mnoho let přeměny nepomáhá tomu, aby člověk po změně pohlaví mohl žít spokojeně.

    Srandu mám ráda, ale v tomto veškerá sranda končí (NEPROCHÁZENÍ NA 100 PROCET JAKO FEMINNÍ ŽENA + k tomu ŠPATNÝ PASSING U TRANSGENDER ŽEN, KTERÝ ODBORNÍCI NEUMĚJÍ A NEBO NECHTĚJÍ ŘEŠIT, A KTERÝ NAVÍC JISTÁ ČÁST TRANSGENDER ŽEN ZNEVAŽUJE / BAGATELIZUJE > což vůbec nechápu!!!), protože dělat ze sebe komediantku a myslet si jak jsem nad věcí, jenom proto že jsem neprocházející transka, respektive, že kvůli nedostatečnému passingu jsem více či méně odhalitelná jako transka, a budu ze sebe tedy dělat lidem KAŠPARA (jako BROKEŠOVÁ , ČI JINÉ PŘÍPADY), tak takovouto změnu pohlaví já vnímám oprávněně jako PODVOD na důvěřivých trans lidech, a pro trans jedince je to FAKE ZMĚNA POHLAVÍ, A ZVĚRSTVO!

  4. On Srpen 5th, 2018 at 14:58 Eliška Liška Says:

    V odpovědi pro „:-)“:

    Ahoj, už jsem na tomto blogu dlouho nebyla počíst, takže se neznáme a moc přesně nevím, komu to píšu…

    Ve skutečnosti nejsem žádná krasavice, hlas taky nic moc (jak jsem přiznala na svém již dnes zrušeném blogu Hranolky a kečup). Domča aspoň podel fotek vypadá mnohem líp.

    Když je to za zády, je mi to celkem jedno a jaksi samovolně to ignoruju protože to většinou úplně přeslechnu pohroužena do svých myšlenek a když si to uvědomím, už je zpravidla po akci.
    Ale kdyby to bylo do obličeje, asi bych jim podle svého a jejich věku, míry drzosti a nálady vpálila něco jako:
    – (co nejhlubším strašidelným hlasem) Kongenitální adrenální hyperplasii na vás, muhahahahááá! (Pokud si nezapamatuješ tuto diagnózu, pošli na něj neštovice, mor, lepru, štěnice nebo jinou kletbu.)
    – Krasavice yntelygentňý!
    – To víte, já už se snažit nemusím, já už mám kasičku plnou.
    – Ono vás to mládí a krása taky přejde. Abyste za pár let nebyly hnusnější než já.

    Před lety v době přeměny se mě jednou ve 3 ráno cestou na vlak zeptal nějaký neagresivní ožrala u nádraží, jestli jsem chlap nebo holka. Udělala jsem takový upřímně zamyšlený výraz, jako když se snažíte z hlavy spočítat 179×2378 a po chvíli řekla „Nooo… a vědí, že sama nevím? To je výborná otázka.“ A nechala ho s obličejem ještě zmatenějším. V jedné hospodě jsem to pak ještě rozšířila na „…počítaj‘ se mnou: mám prsa, nemám koule, ale zase hlas mám chlapskej a rodit nemůžu. Tak a teď si to přeberou, no kdo se ve mně vyzná?“

    A když se mě na slušňáka, ale zcela přímo někdo cizí zeptá, jestli jsem nebyla chlap, tak mu říkám „Co zaplatíte za pokračování takové konverzace?“ (no jo, židovští předci se nezapřou).

    Ale uznávám, že působím celkem přísně (obočí mám schválně už mnoho let upravené do labutího křídla o milimetřík výše, než by bylo normální, takže pořád vypadám trošku jako kdybych každého už předem sjížděla pohledem) a snažím se vypadat dost energicky a rázně na to, abych v lidech budila na první pohled respekt, přestože občas musím chodit o holi. A prý ten dojem fakt funguje.
    Prostě ne sladká, růžová, submisivní, ale herdekbaba. Představ si spíš Jiřinu Jiráskovou než …doplň nějaké sladké blonďaté bimbo, já se v tom tak nevyznám…

    Holt, když už člověk musí hrát s kartami, které dostal, tak to sehrejme, co nejlíp to půjde a hlavně neplačme nad rozlitým mlékem.

    PS: možná mám teď proti tobě jednu velkou výhodu – mám zrovna teď tak silný záchvat psoriázy, že můžu akorát sedět doma natřená kortikoidy a dehtem (doslova!), takže na žádné koupaliště nemusím chodit 😀

  5. On Srpen 5th, 2018 at 16:50 Dominika Says:

    😀 😀 😀

  6. On Srpen 7th, 2018 at 2:22 :-) Says:

    Hrát falešnou, a k tomu navíc dost špatnou tragikomedii a dělat ze sebe komediantku a kašpara, jenom proto, že po změně pohlaví nemám potřebný feminní ženský pasing pohlaví, neprocházím na 100 procent jak jsem od změny pohlaví očekávala a potřebovala ke své spokojenosti, to je na mě hodně silná káva. Tato směs je zabijácká hned dvakrát, protože obtížně procházející trans žena a ještě k tomu špatná herečka bez talentu, to jsou velice špatné vyhlídky pro budoucí život.
    Navíc, na to abych lidem dělala po změně pohlaví kašpara a tragickou herečku v jednom, na to jsem opravdu nepotřebovala takový drastický, náročný, bolestivý, složitý a přísný proces změny pohlaví podstupovat, tak jak je zde dlouhodobě nevyhovujícím způsobem nastaven a zaveden, a který se po trans lidech bezpodmínečně vyžaduje, jenom proto aby jim byla změna pohlaví právně a úředně uznána.
    „Ufikli jsme ti to, co jsme MY „státní moc“ rozhodli, že to tak prostě bude a hotovo, že je pro pro trans jedince to nejlepši možné, a nějaký pasing, to jest vypadat a procházet jako žena, do toho nám nic není, klidně se trap měj deprese my „stát“ pomocí našich doktorů nakrmíme psychofarmaky a antidepresivy, a pokud se ti nelíbí milý občané, tak to stejně zkrátka bude podle nás.

    P.S. proč se veřejně v mainstreamu nezveřejňuje kolik lidí a proč páchá sebevraždy, proč se to lidem tají?

  7. On Srpen 7th, 2018 at 2:46 :-) Says:

    V procesu změny pohlaví jako by zde pro trans jedince platilo „JENOM TO NEJHORŠÍ JE PRO TEBE DOBRÝ“ přestože si všichni ti viníci zatvrzele melou dokola to svoje https://youtu.be/4-BKoq6Y3LI

  8. On Srpen 7th, 2018 at 14:47 :-) Says:

    Totiž:
    Ten „moudrý (zdálo by tvrdit že i hodný 😀 haa haaa) strýček“ STÁT, který se vehementně snaží řídit a rozhodovat o životech lidí, to není vůbec žádný hodný lidumil, a k tomu navíc bývá náchylný na nemoci z populismu, to jest jako je tomu v dnešních dnech, kdy např. demokracie na státní úrovni umírá a vynořují se ty nejodpornější patologické jevy (chtěla jsem původně napsat hnusy) lidských vlastností.

    Proto: Co je státní většinou nebývá dobré :-/

  9. On Srpen 8th, 2018 at 12:37 :-) Says:

    Rozkoš ženy byla odstrčena mezi „hračičky“, které se dají klidně vynechat https://a2larm.cz/2016/07/orgasmicka-nerovnost/
    Avšak rozkoš transgender lidí ta byla přísným drastickým státním procesem změny pohlaví >> přímo poslána na smetiště do odpadu.

  10. On Srpen 8th, 2018 at 15:45 Eliška Liška Says:

    Life is too short to play sily games
    I promised myself I won’t do that again.

    Akorát kdyby to tak člověk věděl dopředu, co?

    https://www.youtube.com/watch?v=txapREGWHp0

  11. On Srpen 8th, 2018 at 23:13 :-) Says:

    Super 😀
    Inu, říkejme si, jak je příjemné a pěkné žít nespokojeně a blbě po změně pohlaví 😀
    Je třeba si říkat: „Jsem i z blbé/nezdařené/nedokonalé změny pohlaví v takové euforii, že oželím i ženský pasing i ženskou sexualitu.“
    Platí přeci: Být typická čitelná transka bez pasingu a bez sexuality je mezi CZ trans ženami tak moc IN !

    Úplně stejným způsobem to do lidí v minulosti hustila a prala (oblbovala lidi) církev svatá ohánějící se biblí, bohem a synem svatým.
    Církev už dnes sice ztrácí moc, ale přesto lidé druhým lidem strašně moc rádi dělají peklo na zemi.

  12. On Srpen 24th, 2018 at 11:24 Individuální Says:

    Pořád lidi jsou indivudální – někdo genderovou dysforii pocituje a někdo ne. A te n kdo nepociťuje, tak mu je samozřejmě jedno, jeslti vypadá jako chlap v sukni, nebo nalíčený chlap.
    Otázkou mi je proč pak podstoupit celý proces a být pro lidi kuriozitou? no někteří lidí jsou exibionosti…

    ale toto nemůžeme chtít po všech.

    Jak docílit passingu?

    Chce to výzkum, chce to řešit reakci těla a jak se bdue upravovat tuk, svalstvo na těle.

    Jen na 10% HRT transgender žen zabírá , ostatní šíleně trpí, jeslti nejsou splachovací.

    A zavírat před tím oči je pěkné svinstvo a ukazuej to povahu člověka.

  13. On Srpen 25th, 2018 at 5:26 Individuální Says:

    🙂 : když jsem do toho šla, tak jsem věděla, že léčba je divná a nevyhvující, ale myslela jsem, že je to tím, že to některým vyhovuje a že když řeknu, tak změní ke mě přístup a ono ne…prostě trans jsou pro lékaře dost odpad.

    Lékaři mi dávali třeba za vzor trans, která má radost, když jde v sukni a někdo na ní pokřikuje, jestli je chlap a nebo ženská. Toto jsem vážně nečekala…

  14. On Srpen 25th, 2018 at 9:13 Dominika Says:

    jde vidět, že nic nechápeš…co třeba si brát příklad v těch, které svou přeměnu dokázaly? Jenomže když se budeš posmívat těm translidem, které jsou na začátku a vypadají trochu mužně nebo neurčitě, tak nikdy tu cestu do konce neujdeš. Budeš si pořád stěžovat na cizích blozích. viz třeba posledně zde http://transgender.lonely.cz/zuzky-cesta-na-susans-org/ co si pamatuji, jaký je to babochlap(na začátku HRT). Mimochodem stěžuješ si zrovna na blogu, který jinde pomlouváš a dokonce od tebe vzešel další blog, který se na pomluvy transblogerek zaměřoval. Zatímco ty si léta stěžuješ, tak už těch přeměn v ČR bylo stovky a zrovna v jednom tvém případě to asi nebude.

    To stigma tu je, o tom se přít nebudeme, ale myslím že jsi s očekáváním dlouho mimo.

Email will not be published

Website example

Your Comment:

 
  • Přihlásit se