Lonely – transgender blog

Dominika byla proměněna…

Z rozhodování judikatury ESLP II.

Březen21

V předchozím příspěvku jsme probrali, jak Evropský soud pro lidská práva nahlíží na soukromý a rodinný život. V dnešním uvedu názory, zda-li existuje právo na vyjádření vlastní identity včetně ochrany tohoto vyjádření a také zda-li nahrazením registrovaného partnerství dojde k narušení rodinného života a rodičovského vztahu.

Judge's gavel and European Union flag

2. zda existuje právo na vyjádření vlastní sexuální identity, na ochranu tohoto vyjádření.

Stejně jako při odpovědi na minulou otázku je nutné poukázat na rozhodnutí Goodwin vs. Spojené království, kdy koncept práva na vyjádření vlastní sexuální identity byl jednoznačně vyřčen; transsexuálové mají právo na sebeurčení vlastní sexuální identity. V tomto smyslu se interpretační rámec čl. 8 Úmluvy kromě konceptu autonomie, o němž bylo mluveno výše, rozšířil i na princip lidské důstojnosti. Z pohledu soudu se jedná o propojené nádoby, neboť člověk, kterému je odepřeno právo činit o svém soukromém životě fundamentální rozhodnutí, je poškozen na své autonomii a následkem toho trpí ponížením své důstojnosti. V případě Van Kück proti Německu (AN 35968/97, 12. 6. 2003) Evropský soud pro lidská práva výslovně konstatoval, že sexuální identita je součástí práva na sebeurčení. Věc se týkala proplacení nákladů operativní změny pohlaví a následné hormonální léčby ze soukromého pojištění stěžovatelky. Německé soudy zamítly nárok vůči pojišťovně za hormonální léčbu a náklady na chirurgickou změnu pohlaví. Podle jejich názoru nešlo o nezbytnou lékařskou péči, protože svou nemoc mohla léčit nejprve extenzivní psychoterapií. Svou nemoc si podle soudů sama způsobila, když si aplikovala hormonální léky bez předchozí odborné medicínské konzultace. ESLP s odkazem na právo na vyjádření vlastní sexuální identity, vlastní sebeurčení této identity a ochrana tohoto vyjádření a sebeurčení. Podobně ve věci Grant vs. Spojené království (AN č. 32570/03, 23. 5. 2006) byla paní Grant pro potřeby nároku na starobní důchod anglickými úřady považována za muže i přes to, že podstoupila chirurgickou změnu pohlaví. Protože nárok na důchod ve Velké Británii vzniká mužům později než ženám, vznikl podle anglických úřadů její nárok v pozdějším věku. To Evropský soud pro lidská práva odmítnul akceptovat s odkazem na případ Christine Goodwin a shledal porušení čl. 8, a to zejména z důvodu nerespektování práva na sebeurčení vlastní genderové identity. Zdá se, že i toto právo na sexuální sebeurčení je možné v rámci evolutivního způsobu rozšiřovat. V tomto smyslu je zajímavé i rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu ze dne 11.1.2011, který konstatoval, že ustanovení, která pro úřední změnu pohlaví vyžadují chirurgickou operaci a způsobení trvalé neschopnosti reprodukce jsou neústavní, protože jsou neslučitelná s právem na sexuální sebeurčení a s právem na rozhodování o vlastní tělesné integritě. Podobně soud v kanadské provincii Ontario (rozhodnutí XY v. Ontario Government and Consumer Services, 2012 HRTO 726 (CanLII)) zpochybnil požadavek chirurgického řešení změny pohlaví. Rozhodnutí akceptovalo odborný názor Ontarijské Komise pro lidská práva, která ve svém manifestu zdůrazňovala, že genderová identita má být určena na základ identity, kterou osoba žije (psychologická identita), nikoliv na základě chirurgické procedury. Rozhodnutím soudu bylo nařízeno vládě, aby nadále nevyžadovala chirurgickou operaci změny pohlaví pro její úřední akceptaci v rodním listě. Takovýto přístup byl ovšem širší než přístup Evropského soudu pro lidská práva.

3. zda došlo k narušení rodinného života a rodičovského vztahu mezi paní Hämäläinen a jejím dítětem – tj. zejména jestli došlo v tomto případě k zásahu do rodičovského vztahu mezi ní a dítětem. Soud se musel zabývat otázkou, zda v případě nahrazení manželského svazku soužitím v registrovaném partnerství došlo k omezení rodičovských práv H. vůči jeho dítěti, nebo zda zůstávají tato práva nezměněna.

Rodinný život a jeho ochrana je kromě článku 8 Úmluvy zahrnut také pod článek 12 Úmluvy a právo uzavřít manželství, podle nějž muži a ženy, způsobilí věkem k uzavření manželství, mají právo uzavřít manželství a založit rodinu v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon tohoto práva. Evolutivní přístup Evropského soudu pro lidská práva se v této oblasti objevil zejména v souvislosti s možností transsexuálních jedinců uzavřít manželství. Zatímco zpočátku byl kladen důraz na reproduktivní funkci sexuálního styku, kdy manželský svazek byl chápán jako svazek sloužící k založení rodiny a výchově dětí. Proto v rozhodnutích Rees vs. Spojené království a Cosey vs. Spojené království Evropský soud pro lidská práva, který interpretoval čl. 12 tak, že manželství je základem pro založení rodiny. V rozhodnutí Goodwin vs. Spojené království však došlo k separaci práva na manželství od práva na založení rodiny. Soud jednomyslně rozhodl o tom, že odmítnutí povolení uzavřít manželství pro transsexuála je porušením samotné podstaty práva na manželství. Po podstoupení chirurgické změny pohlaví je transsexuál osobou opačného pohlaví, než byl a jako takovému mu musí být přiznáno právo na manželský a rodinný život. Trvání na biologickém kritériu určení pohlaví podle narození jedince není akceptovatelné. Ochrana rodinného života také zahrnuje právo translidí na přetrvání rodičovského vztahu mezi transgender jedincem a jeho dítětem. ESLP principiálně uznává shodnou hodnotu rodičovských práv bez ohledu na jeho/její sexuální identitu, či na jeho/její sexuální orientaci (srovnej případ EB vs. Francie (AN 43546/02, 22.1.2008), kdy soud přiznal nárok na adopci dítěte lesbické ženě). V případě nahrazení manželského svazku soužitím v registrovaném partnerství tak muselo být zejména zkoumáno, zda došlo k omezení rodičovských práv vůči dítěti, nebo zda zůstávají tato práva nezměněna. Zřejmé bylo, že pokud by došlo ke změně rodičovských oprávnění, bylo by takové opatření diskriminující. V tomto kontextu je možné poukázat také na rozhodnutí soudu v případě sporu Kantaras v. Kantaras ve státě Florida z roku 2005 bylo transsexuálnímu otci upíráno jeho rodičovské právo k dvěma dětem. Jeho manželka totiž po rozvodu napadla jeho rodičovské právo z důvodu jeho transsexuality. Na konec případ dopadl smírem, kdy rodičovské právo pana Kantarase bylo uznáno. Rodičovské právo tak bylo přiznáno v plné míře i transgender jedinci.

posted under Dokumenty o TS
One Comment to

“Z rozhodování judikatury ESLP II.”

  1. On Duben 20th, 2015 at 10:40 Osamělý zápisník » Blog Archive » A co na to Evropský parlament? Says:

    […] předchozích třech příspěvcích [1] [2] [3], které se týkaly rozhodování Evropského soudu pro lidská práva se tento bude týkat […]

Email will not be published

Website example

Your Comment:

 
  • Přihlásit se