Lonely – transgender blog

Dominika byla proměněna…

Zpráva NTDS

Prosinec14

Tento post se týká zprávy National Transgender Discrimination Survey týkající transgenderů z padesáti amerických států. Během osmi měsíců bylo osloveno více něž 7500transgenderů a 800 se jich účastnilo online průzkumu v 70 otázkách.  Výsledek průzkumu vychází z 6436 platných dotazníků a závěrečná zpráva čítá pak 228 stránek v dokumentu. Jedná se o největší studii, která kdy byla provedena na transgender lidech. Celý dokument jsem prošla a výtažky píšu níže.

Pár prvních čísel: 41procent transgenderů se kdy někdy pokusilo o sebevraždu ve srovnání s 1,6procenty běžné populace. Diskrminace je všudepřítomná a čtyřikrát více jsou transgendeři ohroženi chudobou. 55procent z nich stratilo práci kvůli podjatosti, 51procent zažilo pronásledování a šikanu ve škole, 61procent bylo obětí fyzického násilí a 64procent sexuálního obtěžování.

meaningfulwork

Situace ve vzdělávání a v zaměstnání: 78procent studentů zažilo nějakou formu obtěžování, 35procent bylo fyzicky napadeno a 12procent uvádí sexuální obtěžování. V šestině případů u 15procent byla míra obtěžování tak závažná, že museli opustit školu. 90 procent respondetů zažívá obtěžování, špatné zacházení či diskriminaci v zaměstnání, 47procent uvádí, že hlavní překážkou v kariérním postupu byla právě jejich situace s genderem. 71procent respondentů uvedlo, že jejich přeměnu kvůli tomu na pracovišti skrývali a u 57procent možnost ztráty zaměstnání zpozdilo jejich přeměnu. 16procent respondentů uvedlo, že byli situací donuceni pracovat v šedé  ekonomice jako je prostituce a prodej drog. Respondenti, kteří přišli o práci pocítili devastující následky bezdomovectví čtyřikrát více než u běžné populace, u 70procent hrozí alkoholismus v důsledku nevyrovnání se se špatným zacházením, 85procent z nich je vystaveno uvěznění.

Situace s bydlením: 19procent respondentů uvedlo, že byli někdy odmítnuti pro to, kým jsou, 11procent uvedlo, že byli kvůli tomu vystěhováni. Jedna pětina uvedla, že v jedné fázi života zažili bezdomovectví. Většina z těch, kteří se obrátili na pomoc sociálních bydlení pro bezdomovce uvádí v 55procentech obtěžování a diskriminaci ze strany zaměstnanců nebo obyvatel. 29procent pak bylo napadeno fyzicky a 22procent sexuálně napadeno. 2procenta je v současné době bez přístřeší, což je dvojnásobek oproti běžné populaci. 32procent vlastní svůj domov, což je poloviční stav ve srovnání s ostatní populací 67procent.

Situace ve veřejném sektoru: Na veřejných místech jako jsou hotely, restaurace, autobusy, letiště atd. bylo 55procent transgender lidí nějakým způsobem obtěžováno. Pětině 22procentům bylo odmítnuto rovné zacházení u vládních agentur a úředníků, 29procent zažilo neúctu u policejních orgánů a 12procent obtěžování a nevhodné zacházení ze strany soudců. Největší míra diskriminace byla v obchodních centrech, na policejních stanicích, u lékařů, v hotelech a restauracích. Z těch, kteří změnili své pohlaví pouze jedné pětině 21procentům bylo umožňeno změnit všechny informace na všech dokladech a jedné třetině 33procentům nebyla provedena žádná změna. 59procentům byl změněn občanský průkaz a řidičák, 41procent tak žije bez identifikace. 40procent z těch, kteří o změnu požádalo, uvedlo, že se setkali s vyhrožováním, že budou obtěžováni, pokud to udělají, 3procenta zažilo vyhrožování fyzickým násilím a 15procent bylo vyzváno, aby tak nečinili. 22procent respondentů, kteří přišli do styku s policií uvádí větší míru horšího zacházení a větší postihy, pro 46procent transgenderů je nepříjemné vyhledat policejní pomoc. 16procent těch, kteří byli uvězněni bylo fyzicky napadeno a 15procent sexuálně zněužito. Výsledky v oblasti zdravotnictví u všech kategorií respondentů ukazují sociální a ekonomické marginalizace. 19procentům byla odmítnuta lékařská péče, kvůli tomu, že jsou transgendeři a 50procent uvedlo, že se setkali s neinformovaností lékařů. 28procent účastníků uvedlo, že když byli nemocní, odložili léčbu kvůli diskriminaci a 48procent neschopnost v práci. Sebevražednost transgenderů je na 37procentech u zaměstnaných, 51procent u nezaměstnaných, 55procent u těch, kteří ztratili práci kvůli identitě a 60procent u těch, kteří pracují v šedé ekonomice. Míra sebevražd je nejvyšší ve věku do 44let.

Přijetí v rodinách má velký vliv na vše ostatní jako je vysoká míra sebevražednosti, bezdomovectí, užívání drog a HIV, což dokazují předchozí průzkumy. 43procent si po svém comingoutu zachovalo většinu rodinných vazeb, avšak 57procent tyto vazby ztratilo. Přes všechno to obtěžování, diskriminaci, násilí a špatné zacházení jsou transgendeři silní lidé a většina projevila odhodlání v přeměně vydržet a pokračovat. 76procent dokončí hormonální terapii. 22procent osob, kteří opustili školu z důvodů diskriminace, si opět doplnilo či doplňuje vzdělání, což je třikrát více než u běžné populace. 78 procent respondentů pomáhá zlepšovat pracovní prostředí po přeměně, z 26procent kteří ztratili práci kvůli podjatosti opět 58procent uvádí, že pracují, z 19procent těch, kteří byli vykázání z obydlí 94procent uvádí, že opět bydlí.

Kumulativní diskriminace: 63procent všech účastníků zažilo nějaký druh formy nepohodlí ať už hmotného či citového strádání a sníženou kvalitu života. Transgendeři zažívali: • ztrátu zaměstnání kvůli zaujatosti • vystěhování kvůli předpojatosti • šikanování ve školách / obtěžování, v tak špatné míře, že respondent musel opustit školu • šikanu ze strany učitelů • fyzické napadení • sexuální napadení • bezdomovectví z důvodu genderové identity / expresi • ztráta vztahu s partnerem nebo dětmi vzhledem k genderové identitě / projevům • odmítnutí lékařské pomoci • uvěznění kvůli genderové identitě. 23procent zažilo katastrofální míru nepohodlí několika těchto faktorů najednou, jež měly závažný vliv na jejich životy.

Dotazníku se zúčatnilo 60procent mužů a 40procent žen, 67procent účastníků studie se hlásí k jednoznačné pohlavní identitě. Zajímavá je míra HIV lidí, kteří se dotazníku účastnili a to pouhá 3procenta a ne až 30procent, jak uvádí některé zdroje. Rasová diskriminace je mnohem závažnější při porovnání s bělošskou populací, o to více je alarmující, i když se celkově liší o málo, protože bělochů se účastnilo 83procent. Navzdory vysoké míře šikany ve školství, mnoho transgenderů má dosažené středoškolské vzdělání 75procent. 82procent je nějakým způsobem zaměstnáno a to zahrnuje i 20procent studentů při studiích. Co je však horší je to, že si 15procent vydělává méně než 10tisíc dolarů ročně. Sexuální orientace je 21procent gay a lesbická, 23procent je bisexulní, 20procent queer, 21procent heterosexuální a 4procenta asexuální.

Typický profil transgender člověka: běloch ve věku 25 až 44let. Spousta z nás podstupuje přeměnu kolem 30roku věku. 32procent má stejný plat jako většina mezi 20-50tisíci dolary, 46procent je zaměstnáno na hlavní úvazek. 16procent odpovědělo, že se živilo sexem a 8procent užilo drogy. Nejvíce je zajímavá situace v dosaženém vzdělání, kde vysokoškolského titulu dosahuje 1,4x více transgenderů než ve srovnání s ostatní populací. Registrovaných voličů mezi transgendery je také více, téměř všichni. Dále je pak zajímavé, jak se mezi transgendery vyvíjí jazyk pro definování svého stavu. Lidí, kteří  by nikdy o sobě neřekli, že nejsou transgendeři je nejvíc u FtM a MtF crossdreserů, jinak užití je běžné, jinak více než při užití slova transsexuál. 47procent se identifikuje jako MtF a 28procent jako FtM, nekonformních je jedna třetina a androgyních 15. Poměr intersexulních lidí vůči zbytku je 6:100. 60procent bylo mužů po narození, třetina z nich je stále ve stavu muž a z 87procent identifikující se jako žena a 61procent občas muž a občas žena. Z 40procent žen již dvakrát více jsou muži, občas muž a občas žena 39procent. 61procent transgenderů uvádí, že lékařsky změnu podstupuje a 33procent podstoupilo chirurgickou změnu pohlaví. Pouze 18procent nezvažuje žít na full time v jedné roli. Vizuálně nevyhovujících je pouhých 22procent, 56procent něco mezi.  Polovina je v nějakém partnerském vztahu. Nejvíce trans lidí mající rozpor se svou identitou se k tomuto přihlásilo z nižších příjmových skupin. Je tedy dvakrát více trans lidí ze skupiny s nejnižšími příjmy než s nejvyššími.

Situace s obtěžováním na školách demograficky odráží věk zahájení přeměny po 20roce života, tedy je nejvyšší na vyšších školách. Míra obtěžování je 78procent, fyzického napadení 35procent a sexuálního obtěžování 12procent, přičemž FtM jsou o málo více fyzicky napadáni a MtF slovně. Míra obtěžování ze strany učitelů je 31procent, 5procent zahrnuje fyzické napadení a 3procenta sexuálního obtěžování. 32procent z těch, kteří byli na škole fyzicky napadáni, uvádí, že se věnovali prostituci v porovnání s 14procenty obtěžovaných. Fyzické napadání mělo také vliv na statistiku nezaměstnanosti, stabilitě práce a kariérním postupu. Fyzické a sexuální násilí mělo vliv i na uvěznění, 48procent těch, kteří uváděli, že museli opustit školu z důvodu týrání skončilo na ulici, HIV pozitivita byla u nich 2,5krát vyšší a 8krát vyšší než u běžné populace.

Situace v zaměstnání: MtF ztrácí zaměstnání 1,5x více než FtM. Nezaměstnanost je o 5procent vyšší než u běžné populace, u černého obyvatelstva je však až 28procentní. 44procent zažilo opuštění pracovního místa a 77procent z nich situaci zažívá opakovaně. Obtěžování na pracovišti zažívá polovina z nás, fyzické napadení 7procent. Situace se šikanou vyjádřili někteří, že když potřebovali na toalety, museli chodit 5+5 minut na vzdálenou toaletu a to jim bylo strháváno z přestávky. 22procentům byl odepřen přístup na toalety podle jejich pohlaví opět téměř dvojnásobně u nízkých příjmových skupin. Aby se předešlo diskriminaci, 57procent lidí odložilo svou přeměnu a 71procent ji skrývalo. Diskriminace se nevyhýbá ani partnerům v manželství, tu zažilo 14procent z nich, při ztrátě zaměstnání transgendera dokonce 28procent, 11procenty doléhá diskriminace i na děti. Respondenti, kteří již žijí v jejich požadované roli 78procent uvádí, že se jejich pracovní výkon zlepšil. Nejvíce zlepšení pociťují transgendeři z vyšších příjmových skupin, avšak práce v šedé ekonomice může být zásadní strategií pro přežití, 16procent má nějakou zkušenost, z čehož 19procent MtF a 15procent FtM,z čehož lze dovodit, že MtF je třikrát více. U transgenderů bez maturity je pravděpodobnost 1:3, že se budou živit prostitucí s porovnání se 7procenty s vysokoškolským diplomem. 48procent těch, kteří se prostitucí živí zažívá bezdomovectví oproti 19procentům průměru, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že budou uvězněni, 25krát větší pravděpodobnost, že budou HIV pozitivní, dvakrát vyšší sklon k alkoholismu a míra sebevražednosti je o polovinu větší 60procent. Respondenti, kteří ztratili práci z důvodů předsudků mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že skončí na ulici, 1,85krát vyšší pravděpodobnost, že budou uvězněni, 1,7krát vyšší riziko alkoholismu, dvakrát vyšší riziko HIV a téměř stejnou míru sebevražednosti jako při práci v šedé ekonomice.

Situace v lékařské péči: Respondenti čelí vážným překážkám v přístupu k lékařské péči. 28procent zažilo diskriminaci při lékařské péči, 18procent od většiny lékařů, 48procent si ji nemohlo dovolit. 28 procent bylo podrobeno obtěžování a 2procenta fyzickému násilí. 50procent lékařů si neví s transsexualitou rady. Transgendeři ve srovnání se zbytkem populace vykazují čtyřnásobné riziko HIV infekce a 25x vyšší míru sebevražednosti. Třetina respondentů používá veřejné nemocnice a pohotovosti namísto obvodních lékařů. S nerovným zacházením se setkala čtvrtina z nás u lékaře, 13procent v nemocnicích a 11procent u psychologů. Jedna MtF uvádí, jak nebyla ošetřena ani převezena sanitkou do nemocnice poté, co zjistili, že má schovaná prsa. Na základě anamnézy genderového nesouladu nechtějí lékaři přijímat pacienty. Lékaři byli schopní pokládat nevhodné otázky po znásilnění, ponižovat pacienta po nedokonané sebevraždě, provést rengen pánve při bolesti krku apod. Jen u pouhých 21procent bylo uvedeno, že péče byla vynikající. Odkládání má pak vliv na veřejné a soukromé pojištění. Sekce lékařské péče se zaměřuje nejvíce na transsexualitu než na nekonformní lidi. Nakonec 75procent respondentů dostalo poradenství ohledně přeměny, 14procent doufá, že ji jednou bude vyžadovat a 11procent nevyžaduje. Transgender ženy měly vyšší míru diagnózy než transgender muži, Ftm mají také větší šanci na hormonální terapii než MtF. 62 procent podstoupilo hormonální terapii a další 23procent doufá, že ji také podstoupí později.

Male to Female surgery: 17procent těch, kteří uskutečnili přeměnu podstoupilo nějaké plastické operace obličeje, 21 procent zvětšení prsou a 53procent chce podstoupit, Orchiektomii podstoupilo 25procent a vaginoplastiku 23procent, chce někdy v budoucnu 64procent, což je dohromady 87procent.

Female to Male surgery: Úpravu hrudníku podstoupilo 53procent, do budoucna chce 40procent. Hysterektomie 21procent, do budoucna chce 58procent, metoidioplastika 4procenta, chce dalších 53procent, Phalloplastika 2procenta, chce ji 27procent. 53procent celkově uvádí, že budou chtít do budoucna další úpravu genitálu.

Rodinný život: 73procent respondentů uvádí, že uskutečnili veřejný comingout, 17procent částečně a 10procent tají. 38procent transgenderů jsou rodiči ve srovnání s 64procenty zbytku populace, přesto starší transgendeři nijak nezaostávají za zbytkem, u 55letých je dokonce 82procentní pravděpodobnost, že budou rodiči. MtF mají více vyživovaných osob než FtM. Po comingoutu 45procent uvádí, že jejich rodina je stejně silná jako dřív, u 55procent ne. Většina 61procent uvádí, že se jejich vztahy zlepšili, u těch kteří podstupují HRT uvádí 63procent, SRS 66procent a u operací obličeje 67procent. 40procent však členy rodiny stratilo. Ti více ohrožení byli odmítáni častěji, až 57procent. 45procent manželství skončilo, stejně tak 55procent všech vztahů. Ti kteří podstoupí proměnu v nižším věku, mají větší šanci na to si udržet vztah. Pro většinu z nás 71procent vztahy s dětmi zůstávají stejné nebo lepší. Z respondentů, u kterých vztah skončil 29procent uvádí, že druhým parnerem jim byli zpřetrhány vazby se svými dětmi kvůli jejich identitě, v 13procentech zakázal styk soud kvůli genderovému nesouladu. Poměr odmítnutí / přijetí ze strany dětí  je 3 : 7. U lidí, kteří žijí delší dobu v preferovaném pohlaví je míra odmítnutí o něco větší. 19procent respondentů zažilo domácí násilí. 58procent respondentů ztratí své blízké přátele. U lidí, kteří byli rodinou přijati se vykazují vyšší příjmy domácnosti než u odmítnutých. U odmítnutých bylo třikrát vyšší riziko bezdomovectví, dvakrát vyšší riziko uvěznění, dvakrát vyšší riziko práce v šedé ekonomice, 1,5krát vyšší riziko alkoholismu, 51procent oproti 32procentům se pokusí o sebevraždu, prevalence HIV je stejná. Násilí v rodině rizika umocňuje a je čtyřikrát vyšší riziko bezdomovectví, 2,5krát větší riziko uvěznění, 3,5krát větší riziko práce v šedé ekonomice, 2,5krát vyšší riziko alkoholismu, 65procent se pokusí o sebevraždu.

Bydlení: 1,7procent transgenderů je v současné době bez domova, 4procenta uvádí, že dočasně bydlí s přáteli nebo rodinou, 7procent žije s rodinou, kde vyrůstali. U těch s nižším vzděláním je velmi pravděpodobné, že budou žít se svými rodiči, až 30procent respondentů bez maturity. 8procent respondentů žije s partnerem. Transgender muži častěji žijí v pronajatých bytech vůči transgender ženám 52 a 40 procent. Dvakrát méně transgender lidí vlastní svůj byt oproti běžné populaci, přičemž transgender ženy MtF mají 1,5x větší sklony k vlastnictví bytu než FtM muži. Dokonce i transgendeři s vyššími příjmy mají měnší míru vlastnictví domova než zbytek populace s vyššími příjmy. 40procent respondentů se muselo přestěhovat do bydlení horší kategorie kvůli jejich identitě, lidé s nižšími příjmy dokonce v 55procentech. 19procent uvádí, že se stali bezdomovci v důsledku diskriminace a odmítnutí, je to dvaapůlkrát vyšší číslo než u běžné populace. U lidí  nižšími příjmy bylo riziko bezdomovectví v 39procentech. MtF hrozí vystěhování dvakrát častěji než FtM. 26procent uvádí, že po krátkou dobu museli hledat různá místa na spaní a u lidí pracující v šedé ekonomice je to 56procent. 12procent transgender lidí uvádí, že mělo sex s lidmi, aby si zajistili místo na spaní, u lidí v šedé ekonomice 43procent a u lidí bez maturity též 43procent. Dočasní bezdomovci jsou tak vyloučení k sociálním službám a 29procent respondentů uvedlo, že jim služby byli odepřeny poté, co se zjistilo jejich pohlaví, u lidí bez maturity ve 44procentech a u lidí, kteří ztratili práci ve 40procentech. 55procent uvádí,  že byli v těchto službách obtěžováni a 25procent fyzicky napadeno, přičemž riziko napadení bylo dvakrát vyšší u transgender MtF žen než u FtM mužů. 42procent transgenderů, kteří takto žádali sociální pomoc bylo nuceno vystupovat v nežádoucím pohlaví, což je skoro ten zbytek. 34procent těch, kteří zažili bezdomovectví byli uvězněni bezdůvodně. 66procent těch, kteří zažili bezdomovectví hlásilo napadení a 33procent znásilnění. 69procent těch, kteří zažili bezdomovectví uvádí, že se pokusili o sebevraždu v porovnání s 38procenty těch, kteří o domov nepřišli. 53procent transgender lidí bylo slovně napadáno v místech ubytoven, u lidí bez práce dokonce 72procent a má na to vliv i změna pohlaví, kde se s násilím transgendeři setkávají častěji. 8procent bylo v místech ubytoven fyzicky napadeno, ti kteří přišli o práci v důsledku zaujatosti v 17procentech případů.

Veřejná prostranství a služby: Respondenti uváděli míru diskriminace na různých místech, největší je v obchodech s 32procenty, dále s 24procenty v nemocnicích, ve 22procentech při styku s úředníky, ve 20procentech při styku s policií, ve 13procentech v sociálních službách, ve 12procentech u soudů a soudců, v 11procentech na letištích, v 11procentech u psychologů. 29procent bylo verbálně uráženo ze strany policie, ve 25procentech v restauracích, ve 25procentech u lékařů, ve 22procentech v prostředcích veřejné dopravy, ve 22procentech u úředníků, v 17procentech na letištích a v 12procentech od soudců. Fyzické útoky byly zaznamenány na všech místech určených veřejnosti. Na neúctu a verbální obtěžování si nejvíce stěžovali lidé s vyšším vzděláním, větší míru nerovného zacházení uvádí transgender lidé, kteří přeměnu započali v mladším věku. Obtěžování nebo odepření služby v hotelech a restaurací hlásí více FtM než MtF u MtF je o neco větší míra fyzického napadení. Fyzický útok je však častější v prostředcích veřejné dopravy a nevyhl se ani letištím. Respondenti byli požádáni, aby podali zprávu při využití sociálních služeb právního poradenství a pomoci např. při znásilnění či domácího násilí. V 5procentech zaznamenali nerovné zacházení, ve 4procentech slovní napadení a v 1procentu fyzický útok v krizových centrech po znásilnění.

Doklady přeskakuji, ty stačí všeobecně viz výše. Nepíšu o nich kvůli rozdílnému právnímu systému.

Policejní orgány: Není úměra mezi neuctivým zacházením mezi transgender lidmi, kteří pracují v šedé ekonomice a mezi běžnými transgendery. Je však přímá úměra mezi ročními příjmy a vzděláním. Policisté všeobecně přistupují k transgender lidem s neúctou a to až v 57procentech u lidí s nízkými příjmy a bez maturity. 22procent uvádí interakci s policejními důstojníky. Pro 46procent dotázaných je nepříjemné v případě problémů vyhledat policejní pomoc. 7procent trangenderů bylo zadržováno v policejní cele kvůli zaujatosti. Z vězněných 35procent uvádí obtěžování jinými vězni, u MtF 40procent a FtM 29procent. Ve vězeňství je míra fyzického napadení v 16procentech a znásilnění v 15procentech páchaných jak vězni, tak personálem. Byť neexistují studie o fyzickém napadání ve věznicích, riziko se odhaduje na čtyřnásobek oproti běžné populaci. Přerušení hormonální léčby může být bolestivé, fyzicky a psychicky obtížné přitom 17procentům byla hormonální terapie odepřena a 12procentům běžná lékařská pomoc.

Zpráva v každém jejím bodě vydává doporučení pro zlepšení situace. Celá zpráva k přečtení zde.

Z této zprávy vychází nová studie Red Umbrella project o sexuálních pracovnících a která vyzívá k dekriminalizaci této činnosti.

posted under Dokumenty o TS
One Comment to

“Zpráva NTDS”

  1. On Prosinec 14th, 2016 at 20:44 Domčin transgender blog - lonely.cz Says:

    […] Zpráva NTDS […]

Email will not be published

Website example

Your Comment:

 
  • Přihlásit se